Z výsledků vyplynulo, že většina z nás podobné zprávy na lehkou váhu nebere. Více než 4/5 oslovených jsou těmito informacemi při nákupu nějak ovlivněny, a to bez ohledu na pohlaví, věk nebo vzdělání respondenta. Nejčastěji lidé pečlivěji zjišťují složení (50 %, statisticky významně více vysokoškoláci), případně se snaží vyhýbat konkrétním výrobkům (47 %), o kterých se v médiích mluvilo. 30 % oslovených si raději vůbec nekupuje potraviny dovezené z určité země. Naproti tomu 16 % respondentů deklaruje, že je takové zprávy nijak neovlivňují. Tito lidé nejčastěji sdílejí názor, že stejně nemají na výběr, protože všechny běžné potraviny jsou stejné (7 %). Případně si myslí, že média přehánějí (4 %). Na kvalitnější potraviny podle deklarací nemají peníze 4 % dotázaných, informace v médiích tedy jejich nákupní chování nemohou ovlivnit.
Výzkum byl proveden na online panelu prostřednictvím internetového dotazování na vzorku 513 respondentů. Za pomoci kvótního a náhodného výběru respondentů podle pohlaví, vzdělání, věku a regionu reprezentuje výsledný soubor internetovou populaci ve věku 15–59 let.
