Byla to historická událost. A to nikoli proto, že by se jednalo o premiérové vystoupení českého prezidenta před více než sedmi stovkami europoslanců, jež seznamoval se svým pohledem na svět a budoucnost evropské integrace. Před Milošem Zemanem, který na plenárním zasedání Evropského parlamentu takto hovořil v únoru 2014, to již dvakrát udělal Václav Havel a pak i Václav Klaus.
Historickou dělalo z události to, že vůbec poprvé měli čeští diváci možnost na svých televizních obrazovkách sledovat živé vysílání přímo z místa dění – ze Štrasburku.
Živě přenášený prezidentský projev odstartoval celodenní speciál z Evropského parlamentu, který do svého programu zařadila zpravodajská stanice ČT24. Moderátorem nebyl nikdo jiný než Václav Moravec, který si k sobě do štrasburského studia zval nejrůznější hosty, kteří kromě komentování Zemanova proslovu diskutovali také o vztahu Čechů a Slováků k Evropské unii.
Prime time pak patřil celovečerní debatě, v níž podobná témata rozebírali předsedové českých poslaneckých klubů Evropského parlamentu. Mezi pozvanými byli například Zuzana Roithová (KDU-ČSL), Richard Falbr (ČSSD), Jan Zahradil (ODS) nebo dnes již zesnulý Miloslav Ransdorf (KSČM).
Možnost být dalším Václavem Moravcem a vysílat přímo z francouzského Štrasburku, kde vždy jednou za měsíc zasedá plénum Evropského parlamentu, nebo ze srdce unijních institucí, kterým je belgické hlavní město Brusel, má ovšem každý novinář. A není vůbec důležité, zda nosí hvězdné jméno a pracuje pro velkou veřejnoprávní televizi. Moderovat diskuzi s europoslanci, která by byla přenášena do éteru, může i redaktor z malého regionálního rádia. Navíc k tomu příliš mnoho nepotřebuje, dokonce ani peníze ne.
Zapůjčení profesionálních studií s moderním vybavením a obsluhou totiž hradí Evropský parlament. EU prochází složitým obdobím a více než kdykoli předtím potřebuje nezávislá média, aby jí pomohla vysvětlovat klíčová témata a udržovala kontakt mezi veřejností a jí zvolenými zástupci v Evropském parlamentu.
Přednost nemá nikdo
„Naše studia jsou otevřena všem. V žádném případě nedáváme přednost slavné a velké BBC před malými stanicemi,“ vysvětluje Isabelle Zerrouková z tiskového oddělení Evropského parlamentu v Bruselu, která se pro jeden den stala naší průvodkyní a má za úkol seznámit nás, tedy přibližně desetičlennou skupinu českých novinářů, s možnostmi, jak využívat nabízené služby pro audiovizuální média.
Stojíme před studiem Agora, jež je umístěno v hlavní budově parlamentu. Pro živé televizní vysílání s ambicemi zachytit atmosféru neustálého shonu a ruchu, které nad přípravou evropské legislativy vznikají, je jako stvořené. Není proto divu, že se o něj zejména velké televize perou. Podle informací parlamentní tiskové služby bylo z Agory v loňském roce odvysíláno celkem 345 produkcí.
„Pokud vezmeme v úvahu, kolik pracovních dní má jeden rok, a odečteme od toho víkendy, svátky a také pravidelné několikadenní cesty europoslanců na zasedání do Štrasburku, můžeme říct, že se studio prakticky ani na chvíli nezastavilo,“ dodává k tomu.
V roce 2015 Agoru nejčastěji využila francouzská televizní stanice France 24, jež odsud vysílala 52krát, a mezinárodní televize TV5 Monde (39 pořadů). Zájem je ale i mezi televizními společnostmi z nových členských zemí, tedy z těch, které do EU vstoupily spolu s Českou republikou v roce 2004 nebo po ní. Z nich se sem v loňském roce nejčastěji vypravila rumunská TVR (21 vysílání) následovaná dvojicí polských stanic TVP a Polsat. O to větší je škoda, že čeština odtud nezazněla ani jednou.
Eurošrumec
Výčet zázemí pro média v Bruselu Agorou nekončí. Po její prohlídce se přesouváme ke studiu VoxBox, které je rovněž open-air a nachází se strategicky přímo uprostřed budovy Evropského parlamentu. Denně tak kolem něj projdou stovky až tisíce lidí a podtrhují tím dojem, že „se pořád něco děje“. Ve srovnání s Agorou není studio VoxBox tak rozlehlé, což na druhé straně přináší nesporné výhody. Například to, že jej nemusí obsluhovat tolik techniků, a studio se tak stává dostupnější i pro média s užšími týmy.
Podle naší průvodkyně je VoxBox vhodný pro multimediální produkce. „Oblíbily si ho hlavně menší televizní stanice a také zpravodajské weby, které své zprávy už zcela běžně doplňují multimediálním obsahem, například videem nebo streamem,“ vysvětluje. V loňském roce bylo odtud odvysíláno na 650 programů.
Evropský parlament nezapomíná ani na klasické rozhlasové stanice. Kromě technické asistence jsou pro ně připravena studia, která se hodí pro všechny typy rozhlasových programů, nahrávání, editaci a v neposlední řadě i živé vysílání.
Kdo dřív mele
Co všechno musí udělat médium, které chce z bruselských či štrasburských studií předat zprávu nebo přenášet debatu? V první řadě chtít zpracovávat evropská témata a nebát se pro ten účel oslovit europoslance.
„To jsou jediné podmínky, které si klademe,“ říká Zerrouková. „Je ovšem důležité si studio předem rezervovat. Všechny služby pro audiovizuální média v Evropském parlamentu fungují na principu ,kdo dřív přijde, ten má větší šanci na úspěch‘,“ zdůrazňuje naše průvodkyně.
Pak ale dodává, že rezervaci stačí provést několik dní dopředu, a pokud se jedná o zvlášť urgentní případ, například narychlo domluvený exkluzivní rozhovor, tisková služba se snaží žadateli vyjít vstříc a proces co nejvíce urychlit. Nakonec tedy nejde o nic víc, než se registrovat na stránkách Evropského parlamentu Audiovisual.europarl.europa.eu a získat akreditaci.
Novináři mají navíc možnost využít archivy s fotografiemi a filmy s tematikou Evropského parlamentu, které jsou vhodné k dokreslení zpráv. Archivy obsahují více než 4500 hodin obrazového materiálu a dvět tisíc hodin záznamu debat nahrávaných od roku 1979.
