Zpráva o stavu TV digitalizace

Konference DIGImedia 2011

Konference DIGImedia 2011 Zdroj: archiv autora

Přechod od analogového televizního vysílání k digitálnímu, k němuž dochází zejména proto, aby se získaly kmitočty dosud zaplněného televizního spektra, se s většími či menšími problémy naplňuje nejenom u nás, ale v celé Evropě.

V jeho stínu zatím stojí digitalizace rozhlasového vysílání, o které se na pravidelných „digitalizačních“ konferencích mluví, ale velmi nekonkrétně. V minulém měsíci se digitalizace probírala na několika důležitých konferencích: v Praze to byla „DIGImedia 2011“ pořádaná pošesté Asociací českých reklamních agentur AČRA-MK, v toskánské Lucce „Communicare Digitale“, v Budapešti „Digitální TV ve střední a východní Evropě“. Právě tam se ukázalo, že skoro každá země regionu má své problémy…

Česko: boj o reklamu, boj o přežití

Přechod a zejména přidělování licencí na digitální vysílání se v Česku stal v minulosti polem pro ostrý konkurenční boj, který vyvrcholil žalobou v licenčním řízení neúspěšných komerčních televizí na stát. Celý proces digitalizace se tak na několik let zastavil. Šlo ovšem o digitalizaci terestriální vysílací sítě, která je u nás dominantní. Na toto vysílání dostalo licenci šest subjektů, z nichž kvůli prodlení kvůli soudním průtahům většina ztratila své investory (Febio TV) nebo vstoupila na již obsazený trh (TV Z1) a finančně vysílání kvůli nízkým příjmům z reklamy neutáhla.

Jedinou „novou“ digitální televizí, která se díky masivním investicím svého majitele drží, je TV Barrandov. Ta podle opakovaných ujištění místopředsedy představenstva Janise Sidovského - byť ve ztrátě - plní svůj byznysplán, podle kterého má být v zisku v roce 2013. Prodlení v zahájení digitálního vysílání využily další platformy, zejména satelitní, které zákazníkům mohly dodat nezávisle na opožděném vypínání analogu digitální programy jak české, tak zahraniční. Díky tomu se Česko přiblížilo standardu západní Evropy s jeho mnohem diverzifikovanější nabídkou platforem TV vysílání.

Reklama v ČT: kdo ji chce a kdo ne

Kompletní generalita TV Nova se dostavila na letošní 6. ročník konference DIGImedia, aby na půdě České televize sledovala svého ředitele Jana Andruško, jak prohlašuje: „Reklama už na ČT dávno podle zákona být nemá. Jsme ji ochotní tolerovat jen na menšinových kanálech ČT2 a ČT4 Sport.“ Komerční televize argumentují tím, že reklama na ČT „ujídá“ z reklamního koláče jejich digitálních kanálů Nova Cinema, Nova Sport, Prima Cool a Prima Love. Je zajímavé, že se v Česku „uživí“ na deset digitálních sportovních TV kanálů, v konkurenci zpravodajské ČT24 se však soukromý projekt Z1 neprosadil - inzerenti se ke zpravodajství a publicistice nehrnuli.

V regionu jsme „tahounem“

Mezi všemi zeměmi střední a východní Evropy je Česko přes svůj opožděný rozjezd „tahounem“ digitalizace: v roce 2008 přeskočilo Polsko v procentní hodnotě domácností přijímajících digitální televizi, letos stále v regionu vede (zhruba 70 %) a i předpověď pro začátek roku 2013, kdy by podle směrnic Evropské komise měla nastat analogová tma, Česku predikuje v regionu první místo s pokrytím zhruba 95 % domácností. Zaostávají Polsko a Maďarsko (zhruba 80 %), s odstupem následují Rumunsko (zhruba 50 %) a Rusko (30 %). Takřka stoprocentně budou na konci roku 2012 digitalizovány Francie, Británie, Španělsko a Itálie, kupodivu pravděpodobně zaostane Německo s pouhými zhruba 80 % digitalizovanými domácnostmi.

Problem story?

Zatímco podle generálního ředitele Asociace evropských komerčních televizí Rosse Biggama, který na pražské konferenci DIGImedia označil přechod k digitálu za „success story“, tedy příběh úspěchu, pro střední a východní Evropu je to spíše „problem story“. Tak jako u nás jde často o příběhy zablokování tendrů na držitele licencí nebo provozovatele multiplexů. Tak tomu bylo i na sousedním Slovensku - tam byl blokován výběr provozovatelů dvou komerčních multiplexů. Přesto na Slovensku už koncem června spuštěním bratislavského vysílače Kamzík dosáhlo pokrytí druhého multiplexu více než 91 procent obyvatel a veřejnoprávní multiplex pokrývá více než 95 procent obyvatel.

S vypnutím terestrické analogové TV se počítá k 31. 12. 2011, na dalších platformách v roce následujícím. Vláda tam přispívá k bezproblémovému přechodu darováním set-top boxů potřebným v hodnotě 49 milionů eur (v mnohem větším Polsku šlo o 100 milionů). Na rozdíl i od některých západoevropských zemí, které tyto konvertory nemajetným rozdávaly, v Česku si ho každý s výjimkou sociálních ústavů musel koupit sám - a podle bezproblémového průběhu přechodu se nezdá, že by to někomu dělalo potíže.

Přechod skončí 11/11/11?

Architekti české digitalizace se zhlédli v magickém datu 11/11/11, ke kterému u nás bude analog vypnut… s výjimkou oblastí Zlínska a Jesenicka. Tam k tomu dojde v polovině roku 2012. Nejde přitom o zaostalé oblasti s malým pokrytím - ani hejtmani se svým lobbováním za rok 2011 však neuspěli. Technický plán přechodu, který komerční televize schválily výměnou za licence pro své tematické kanály, tito vysílatelé nyní berou jako dogma a s jeho změnou formou uspíšení přechodu nesouhlasí.

Ovšem vše je ve vývinu. Půl roku před plánovaným ukončením veškerého analogového televizního vysílání v České republice chce Česká televize předčasně vypnout všechny své zbývající analogové vysílače. Radě ČT to koncem června řekl generální ředitel ČT Jiří Janeček. Ke konci listopadu tak skončí i analogové vysílače programu ČT1 na Jesenicku a Zlínsku, které měly původně pokračovat až do 30. června 2012.
Předčasným vypínáním analogu ušetří ČT podle Janečka až 16 milionů korun. Digitálně už má veřejnoprávní televize pokryto více než 99 procent obyvatel České republiky, přičemž podle zákona by jí stačilo zajistit signál DVB-T alespoň pro 95 procent populace. Nadále však pokračuje proces dokrývání lokalit, kde je digitální signál nedostatečný nebo úplně chybí.

Data se stále mění…

V Polsku začal přechod v roce 2009 a měl by být dokončen 31. 7. 2013, s Varšavou se počítá na podzim 2012. Vysílat se bude ve dvou komerčních a jednom veřejnoprávním multiplexu už v MPEG4 (v Česku se vysílá v zastaralejším systému MPEG2). Maďarsko má jisté problémy - přechod k digitálu byl odložen z roku 2011 na rok 2014, z pěti plánovaných multiplexů zatím fungují tři, další dva zahájí činnost až po vypnutí analogu. A pro úplnost: Bulhaři se chystají vypnout analog v prosinci 2012, Rumuni až v roce 2015. Data se ovšem neustále mění a většina zemí regionu svorně označují datum přechodu stanovené Evropskou komisí jako nerealistické a futuristické…

Rusko už ohlásilo, že analog vypne zřejmě až v roce 2017, o dva roky později, než se předpokládalo. Terestriální digitální signál zasahuje přibližně 15 % obyvatelstva, tedy 20 milionů osob. Je financováno převážně z privátních zdrojů - investice dosahuje 3,6 miliardy eur. I v Rusku stát přispívá na nákup set-top boxů, tady jde ovšem o částku 1,42 miliardy eur… Rusko plánuje, že v roce 2015 naladí digitální televizi 79 % obyvatel. Spolu s Ukrajinou jde o obrovský trh, na který se slétají výrobci elektroniky z celé Evropy. To budou zakázky, to budou provize… Na Ukrajině se analog vypne s předstihem dvou let, už v roce 2013. Na rozdíl od většiny evropských zemí se tu počítá se zpoplatněním terestrických kanálů, vysílat budou čtyři multiplexy v MPEG4, už se dělají testy HDTV… Důvodem nečekané rychlosti bude zřejmě pořádání fotbalového mistrovství Evropy na Ukrajině.

Soumrak lineární televize?

V Budapešti se konference o digitální televizi nebo IPTV pořádaná londýnskou společností Informa koná na jaře pravidelně (na podzim ji střídá Praha, Bukurešť nebo Krakov) a na skladbě řečníků a panelistů je vidět, že erudovaní odborníci vyrůstají i v zemích tzv. Nové Evropy. Před třemi lety jsem byl v panelu sám ve společnosti Angličana, Němce a Francouze, letos už jsem v něm seděl s Maďarem a Lotyšem.
Před třemi lety zástupci výrobců technologií ze západní Evropy hleděli s optimismem vstříc světlým zítřkům v očekávání tučných zisků z dodávek set-top boxů, digitálních televizí i technologií do zemí regionu. Ten ale trpí recesí a investoři neriskují, alespoň většinou ne.

Jsou totiž oblasti, o které je mezi nimi stále zájem - a které to jsou, o to se strhla hádka mezi optimistickým a pesimistickým křídlem mezi nimi. A před třemi lety poprvé po letech došlo k výraznému ochlazení reklamního průmyslu, který se z toho dodnes úplně nevzpamatoval. Je už za bodem zvratu? A do jaké míry mají být televize vůči inzerentům flexibilnější? Odpovědi jsme se zase nedočkali: optimisté byli příliš optimističtí, pesimisté zase příliš pesimističtí. Všichni se ale shodli na tom, že pozice lineární televize je silně ohrožena tzv. advanced (pokročilou, vyspělou) TV - tedy DVR, VOD (video-on-demand) a catch-up TV. Jen se pořád přesně neví, jak by se tyto služby měly divákovi nabízet a marketovat.

Giganti do malých zemí?

S napětím byl očekáván panel, ve kterém zasedli top manažeři BBC, Universal a Discovery. Jakou učiní malým zemím regionu programovou nabídku? Zatímco Discovery svůj český program představil nedávno v Praze, kolegové jejich šéfa distribuce Caleba Weinsteina byli opatrní. Generální manažer EMEA v BBC Ian McDonough: „Mým úkolem je obchodně využít programy BBC ve světě, zisky z prodejů vyrobených a v Británii odvysílaných pořadů se vracejí zpět do výroby. Snažíme se vyvíjet nové formáty tak, aby byly úspěšné i v zahraničí. Teď jsme měli velký úspěch s novým seriálem v Turecku a cítíme potenciál pro úspěch i v dalších zemích.“

Na mou otázku, jaký potenciál vidí v zemích velikosti Česka a Maďarska, však odpověděl vyhýbavě: „Situaci zde sondujeme, rozjezd programu ale prozatím neplánujeme.“ Ředitel Universal Network International pro střední a východní Evropu Tarik Syed na toto téma řekl: „Snažíme se naše produkty lokalizovat, přizpůsobit je lidem v každé zemi. Při vývoji pořadů využíváme focus groups, zejména v případě komedií - každá země má jiný smysl pro humor. Třeba na Balkáně nám některé projekty vůbec nezafungovaly. Běžně vyrábíme TV filmy s obsahem přizpůsobeným místním podmínkám, lokální verze. Existují velké rozdíly v přijímání programů na americkém, australském a na evropském trhu. A tak vyvíjíme modely tak, aby fungovaly u každého kdekoli.“

Česká stopa z O2

Zajímavou prezentaci měl v Budapešti pravidelný prezentátor na akcích Informy David Vondráček z Telefóniky O2 na téma programování on-demand. Jde jak o zdroj financí, tak i o nástroj zákaznické retence. Na programech úzce spolupracují s HBO, nabízejí je i do telefonů Samsung či LG a vyrábějí je ve čtyřech studiích a u 15 nezávislých producentů - celkem jde o 600 titulů za rok. Zákazníci tvoří tři hlavní skupiny: VOD (video-on-demand) s průměrnou výpůjčkou tří titulů za měsíc, CatchUp TV (6 výpůjček za měsíc) a PVR (uživatelská síť umožňující nahrát si pořad a podívat se na něj v průběhu 7 dnů).
Na tom, že ochota diváků v regionu za sledování TV platit, je velmi nízká, se shodli všichni přítomní. Např. v Bulharsku prý 60 % obyvatel žije na hranici finanční tísně. „Na druhé straně je mnoho diváků obklopených moderními technologiemi s různými obrazovkami, kteří jsou za zábavu ochotni platit, a ne málo. Na ně musí cílit marketing poskytovatelů programů,“ řekla v diskusi o fenoménu domácích sítí Gina Nyqvistová z norské firmy Xstream.

OTT: TV se setkává s internetem

Fenoménem současnosti je přechod vysílání programů z televizní obrazovky na obrazovku počítače. Over the Top (OTT) byl v Budapešti komentován jako trend, kterému nelze zabránit. Jak řekl Edvin Skaljo ze sarajevského BH Telecom, v regionu nabízejí balíčky programů pro televizi, internet i mobilní telefony. I podle Thomase Decieuxe, marketéra Multiscreen Solutions ze společnosti Nagra, je nabízení OTT nutností pro poskytovatele služeb, jako je internet a smart TV. „Lidé, zvláště mladí, dnes sledují současně obrazovku počítače, sociální média i televizi.“ Na příkladu mých synů bych doplnil, že k tomu ještě poslouchají rádio… K přijímání programů je tak ideální hybridní set-top box, který zprostředkuje všechny platformy i způsoby vysílání. Musí jít o jednoduchou službu ve stylu Plug&Play.

Chcete VOD? Jděte na web!

Společnost Conax ze skupiny Telenor se zabývá vytvářením síťových portálů pro doručování VOD, obsahu na vyžádání. Přednášel o tom Erik Andersen: „Programy on-demand mohou být dodávány velmi efektivně prostřednictvím počítače. Televizní operátoři mohou jeho využitím optimalizovat pozici na trhu a generovat větší výnosy. Několik našich zákazníků začalo vytvářet síťové portály pro doručování VOD a tím i zajistit dodatečné zdroje příjmů pro existující i nové zákazníky.“ Jde podle něj o velkou příležitost pro existující poskytovatele payTV - ti totiž mají velké trumfy v rukou: banku programů a existující infrastrukturu. Tato „webTV“ podle něj vhodně doplní současnou lineární televizi.

HD, DVR, VOD: vyspělá televize

V tomto oboru jde pokrok opravdu rychle - současným novým trendům se nyní říká vyspělé (advanced). Je na HD, DVR nebo VOD region připraven? Poskytovatelé služeb nyní vyvíjejí nebo už vyvinuli služby právě v oblasti HD, DVR a video on-demand. Nyní ovšem zvláště v našem regionu nastávají otázky: jak velký je trh pro HD a jak by měla být tahle technologie spotřebitelům marketována? Ředitel Chello Central Europe Levente Molnay se tvářil spokojeně: „Naším hlavním cílem je zvyšovat povědomí o těchto novinkách. HD máme v základní nabídce Skylinku v Česku, velmi dobře se ujalo v Polsku. Na fotbalovém utkání El Classico Real -Barcelona jsme si vyzkoušeli 3D technologii. Brali jsme to spíše jako promo, test nebo i jako ukázku toho, co umíme. Takový kámen hozený do vody…!“

Chello se ve střední a východní Evropě soustřeďuje na čtyři žánry: sport, dětské pořady, filmy a tzv. infotainment, své balíčky nabízí distribučním partnerům. A taky na svou kuchařskou Paprika TV, pro které vyrábí pořady v různých jazykových mutacích. Po úspěšné maďarské verzi osmdesáti dvanáctiminutových pořadů s místním známým kuchařem nyní natáčejí české a rumunské verze. Prezident MGM Network Bruce Tuchman byl poměrně nekompromisní: „Jsme na většině trhů, konkrétně v 35 zemích, ale TV kanály nezavádíme tam, kde pro něj není ekonomický smysl. Vyspělé televize? Ano, ale musí vydělávat peníze. DVR úplně změnilo způsob sledování televizních pořadů. Když vidím, kolik lidí sleduje na iMacu Hulu.