Boom biopaliv narazil na nečekanou překážku. Včely nestíhají

S nedostatkem včel se potýká více než polovina evropských zemí, upozorňuje studie zveřejněná ve vědeckém magazínu Plos One. Vědci věří, že za to může právě rozšíření biopaliv. V Evropě chybí 13,4 milionu včelstev, tedy asi sedm miliard včel. „Pokud nyní nic nepodnikneme, budeme v příštích letech čelit katastrofě,“ uvedl Simon Potts z univerzity v britském Readingu, jeden z autorů studie.

Vůbec největším nedostatkem trpí Moldávie, která má méně než čtvrtinu potřebných včel. S velkým nedostatkem se potýkají i pobaltské státy, Velká Británie a Finsko. Ideální není ani situace v Česku, chybí čtvrtina až polovina včel. Podle statistik klesl počet českých včelstev od roku 1990 o skoro 40 procent.

Počet evropských včelstev sice roste, tempo ale není ani zdaleka dost rychlé. Mezi léty 2005 a 2010 stoupl počet včel ve 41 sledovaných evropských zemích o sedm procent, za stejnou dobu se ale množství pěstované řepky olejky, slunečnic, sóji a dalších plodin zpracovávaných na biopaliva zvětšilo o necelou třetinu. V některých zemích navíc v posledních letech došlo kvůli rozšíření parazitů, nemocí a rostoucím nákladům na chov k poklesu počtu včelí populace.

Včely versus plodiny v letech 2005-2010A - Změna v počtu včel. B - Celková plocha plodin opylovaných hmyzem. C - Plocha, na níž se pěstují nejpoužívanější rostliny pro biopaliva (řepka olejka, slunečnice, sója). D - Změna ideálního počtu včel | Plos OneA - Změna v počtu včel. B - Celková plocha plodin opylovaných hmyzem. C - Plocha, na níž se pěstují nejpoužívanější rostliny pro biopaliva (řepka olejka, slunečnice, sója). D - Změna ideálního počtu včel

Příroda si ovšem částečně umí pomoci sama. Vědci předpokládají, že nedostatkové včely ve větší míře zastupují divoké druhy jako čmeláci či divoké včely. „Divocí opylovači potřebují větší ochranu. Jsou neopěvovanými hrdiny venkova… dělají zdarma práci, která by jinak jen britské farmáře stála 1,8 miliardy liber,“ uvedl Potts.

Podle autorů studie nedostatek včel svou politikou výrazně zhoršuje Evropská unie. Na jednu stranu sice nedávno vyhlásila moratorium na používání neonikotinových pesticidů, které jsou pro včely jedovaté, na druhou stranu ale žádá, aby do roku 2020 pocházelo deset procent paliv používaných v automobilech z obnovitelných zdrojů.

„V Evropě dochází ke stále většímu nesouladu mezi zemědělskými a ekologickými politikami,“ myslí si Potts. „Farmáři jsou naváděni, aby pěstovali olejnaté rostliny, zároveň ale málo přemýšlíme nad tím, jak pomoci hmyzu, který je opyluje,“ dodal s tím, že pokud evropské země neposílí ochranu včel a dalších opylovačů, hrozí zemědělcům velké finanční ztráty a možná i potravinová krize.

Na řepce a kukuřici hrozí milionové škody. Zemědělci zaplatí více za chemii