Českým miliardářům zachutnal vinařský byznys. Některým začíná pomalu vydělávat

Vinařství Reisten patřící do skupiny J&T.

Vinařství Reisten patřící do skupiny J&T. Zdroj: Reisten

Nové sídlo společnosti Lahofer, která patří k největším pěstitelům hroznů na Moravě.
Nové sídlo společnosti Lahofer a okolní vinice, které velkému vinařství patří.
„Vinařství Reisten bylo loni v mírném provozním zisku, Kolby v mírné provozní ztrátě,“ uvádí Vlastimil Nešetřil, který má vína v J&T na starosti.
Ředitel Bohemia Sektu Ondřej Beránek.
Sklepy Bohemia Sektu v Plzni.
45
Fotogalerie

Moravská, ale i česká vinařství vždy lákala velké investory, převážně ty finanční. Mnozí přitom zjistili, že se nepouštějí do snadného byznysu. Vinařství si zpravidla žádá vysoké počáteční investice v řádech desítek až stovek miliónů korun a další peníze polyká průběžně. Většině investorů už dnes „víno“ vydělává. Jiní se k ziskovosti teprve blíží a další ještě tratí.

Prosperita holding patřící moravské miliardářské rodině Kurkových vstoupil do vinařství před pětadvaceti lety, kdy skoupil krachující České vinařské závody, výrobce proslulého levného vína Sklepmistr. Po deseti letech rozšířil portfolio o Vinium Velké Pavlovice, které doplnilo známková vína přívlastkovými. Dnes je to prosperující vinařské impérium patřící k největším v Česku.

„Po počátečních těžkých letech spojených s restrukturalizaci, hledáním a vytvářením manažerského týmu a nových obchodních vazeb a s investicemi do techniky se začala naše snaha zúročovat v růstu efektivnosti a ziskovosti,“ popisuje nynější stav Miroslav Kurka, předseda představenstva Prosperita holdingu, který ročně stočí zhruba sedm milionů lahví vína.

„Očekávaná roční EBITDA skupiny (zisk před započtením úroků, daní a odpisů – pozn. red.) je kolem padesáti milionů korun, očekávané tržby kolem půl miliardy,“ dodává.

Vinařská skupina rodiny Kurkových patří v Česku k těm velkým. Přehled největších výrobců už dnes Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský nezveřejňuje, ale jedničkou zůstává společnost Bohemia Sekt, jejímž majitelem je německý výrobce Henkell. Bohemia Sekt loni prodal 29 milionů lahví, z čehož jedenáct miliónů byla tichá vína. Utržila kolem 1,6 miliardy a vydělala půl miliardy korun.

Na paty dlouhodobé jedničce šlape pro české zákazníky poměrně neznámá skupina Vinifera, jejímž majitelem je slovenský miliardář Anton Siekel. Zahrnuje hlavně Vinařství Neoklas Šardice, Mutěnice, Sovín a Víno Pezinok.

Loni hospodařila na více než 700 hektarech vinic a vyprodukovala dvacet miliónů litrů vína. Před rokem skupina uváděla, že chce získat ještě tisíc hektarů vinic a stát se jedničkou na trhu. Kam až pokročila, její představitelé na dotaz deníku E15 nesdělili.

Milionářům moravské víno chutná

Kromě největších vinařských skupin se na trhu prosadila či se snaží prosadit i řada menších, zpravidla se silným investorem z úplně jiného oboru v zádech.

J&T Wine Holding například investoval do dvou společností: vinařství Kolby, které kdysi patřilo Sazce za časů jejího šéfa Aleše Hušáka, a do vinařství Reisten. Celková roční produkce činí zhruba 240 tisíc lahví s tím, že do dvou let by vinařství měla být zisková.

„Za rok 2019 byla Reisten v mírném provozním zisku, Kolby v mírné provozní ztrátě,“ přibližuje situaci Vlastimil Nešetřil, který má vína v J&T na starosti. Cílem je, aby byla vinařství dlouhodobě schopná tvořit dostatečné zdroje na svůj provoz a obnovou technologií. „Velké investice bude krýt ekvitou akcionář. A stále platí, že nám pěstování révy a výroba vína musejí dělat radost,“ dodává.

Sto tisíc lahví ročně produkuje vinařství Johann W v Třebívlicích na Mostecku. Do něj zainvestoval miliardář Jan Dienstl, který byl podílníkem mosteckých uhelných dolů Czech Coal a společníkem Pavla Tykače.

„Obhospodařujeme kolem 35 hektarů vinic. Zhruba deset hektarů jsme koupili, je to padesát let stará vinice. Ostatní jsou nové, z doby, kdy bylo možné vysazovat,“ popisuje sklepmistr Martin Nesvadba, který do české kotliny přesídlil z vinařství Kolby.

Víno z Třebívlic je určeno pro gastronomii či privátní klientelu. Cesta k zisku je však dlouhá. Vinařství bylo podle poslední účetní uzávěrky za rok 2018 ve ztrátě 48 milionů korun při tržbách 14 milionů korun.

V rukou finančníků a podnikatelů je i řada dalších vinařství. Většina z nich je malá či středně velká a utrží nižší desítky milionů korun za rok. Například vinařství Sonberk vybudovala společnost Proxy Finance. Pozemkový magnát a velkozemědělec Gabriel Večeřa, jemuž patří Agro Měřín, vlastní Nové vinařství v Drnholci. Jeden z akcionářů společnosti RSJ a český filantrop Libor Winkler spoluvlastní vinařství Dobrá vinice v Ratíškovicích.

Investice až stovky milionů

Společným znakem je, že provoz vinařství a přetočení do zisku si žádá poměrně velké investice. Nejen do modernizace strojů a vybavení, ale i do vinic či doplňkových služeb. Vinařství už většinou nespočívá jen v prodeji vína v obchodě nebo vinotéce, ale v celém komplexu služeb od ubytování přes sklep až po degustace a další akce. Například J&T chystá wine resort ve vinařství Kolby v Pouzdřanech.

Pro vytváření zisku je podstatný prodej lahví. Samo pěstování hroznů na vinohradu je co do ziskovosti velmi vrtkavé, závislé na přírodě a měnící se ceně hroznů.

„Obor v zisku je, ale samo vinohradnictví je na tom hůře. Důležitá je finalizace, tedy produkce a prodej konečného produktu,“ potvrzuje Martin Půček, šéf Svazu vinařů.

Víno vyprodukované v Čechách a na Moravě, kolem 625 tisíc hektolitrů, pokryje zhruba třetinu tuzemské spotřeby. Zbytek se musí dovážet.

Řada podniků i přes zmíněné nevýhody funguje jako převážně pěstitelská. Velkou část hroznů tedy prodává dalším vinařům. „Je to dáno historií. Jsou tu bývalá zemědělská družstva, která po transformaci pokračují s tím, co mají. Většinou mají další zemědělskou výrobu jako obilí či živočišnou,“ popisuje Martin Půček.

Mezi největší pěstitele hroznů patří podle statistik ÚKZUZ společnosti Vinofrukt, kde drží 39 procent Chateau Valtice patřící rodině Štastných, Mikrosvín Mikulov a znojemský Lahofer.

„V současné době se naše vinařská rodina stará o téměř 630 hektarů vlastních vinic. Je to obrovská práce, ale zajišťuje nám to svobodu a nezávislost na klíčové surovině, hroznech, protože máme vlastní. Ročně vyrobíme necelé tři miliony litrů vína, což nás řadí mezi středně velká vínařství,“ popisuje za Chateau Valtice David Štastný.

Vinice na prodej

I do budoucna lze přitom očekávat další majetkové přesuny jak vinic, tak celých vinařství.

„Poohlížíme se po dalších vinicích, které jsou na větší ucelené ploše. Takových je však na trhu málo, a tak čekáme na příležitosti,“ uvádí například Miroslav Kurka s tím, že zároveň sledují, zda by nedávala smysl i nějaká akvizice vinařství zapadající do jejich portfólia.

„Neplánujeme to, ale kdyby přišla hodně zajímavá možnost akvizice, určitě zvážíme možnosti,“ doplňuje David Štastný z Chateau Valtice, které loni vydělalo 32 milionů korun při tržbách 276 milionů.