„Dosavadní praxe je hodně odlišná stát od státu, od rozvinutého systému jako je třeba ve Velké Británii až po nulové nebo jen nahodilé akce v některých jiných členských státech. Postup proti invazním druhům je proto nesystematický, individuální, nekoordinovaný a drahý,“ uvádí evropský poslanec za ČSSD Pavel Poc, který byl zpravodajem návrhu. „Ve většině států zcela chybí prevence zavlékání nových invazních druhů.“
Nové nařízení počítá se vznikem seznamu takzvaných evropsky významných invazivních druhů. Aby se živočich či rostlina na seznam dostal, musí splnit několik podmínek. Organismus musí být nepůvodní na celém území EU a zároveň invazivní v takzvaném biogeografickém regionu na území více než dvou členských států. Navrhovatel také musí prokázat jeho negativní vliv a dokázat nezbytnost celoevropské akce.
OBRAZEM: Invazivní druhy v Česku
„Proces tvorby seznamu by měl začít co nejdříve,“ myslí si Poc. Jednotlivé návrhy bude schvalovat Evropská komise spolu se členskými státy, do procesu se zapojí i vědci a veřejnost. Dokončení seznamu poslanec očekává na konci roku 2016. Spolu se seznamem vznikne systém rychlého varování a povinnost včasného zásah jednotlivých členských států. „Koordinace má za účel zvýšit účinnost vynakládaných prostředků, zejména předejít tomu, aby výdaje a snahy jednoho státu byly narušovány nečinností jiného,“ dodává.
Pro rostliny a zvířata ze seznamu bude nově platit celoevropské omezení dovozu, prodeje či držení, zakázané bude i jejich šíření do volné přírody.
Odhad škod Česku chybí
Podle Botanického ústavu Akademie věd se v Česku vyskytuje asi 60 až 90 invazivních rostlin. Za nejrizikovější zvířata odborníci označují například norka amerického, mývala severního, některé druhy amerických raků a řadu ryb. „Právě invazní druhy šířící se ve vodním prostředí patří spolu s hmyzem mezi nejrizikovější skupiny obecně,“ uvádí mluvčí Ministerstva životního prostřední Dominika Pospíšilová. Brzy k nim zřejmě přibude želva nádherná, která do Česka proniká z jihu Evropy.
Česko zatím žádnou strategii boje s invazivními druhy nemá, ministerstvo vyčkávalo na schválení unijní legislativy. Zatímco EU škody způsobené invazivními druhy odhaduje na 12 miliard eur ročně, v Česku žádné podobné vyčíslení neexistuje. Z výdajů na jednotlivé projekty je ale zřejmé, že náklady dosáhnou přinejmenším stovek milionů, spíše ale miliard korun. Například likvidace invazivních rostlin v Karlovarském kraji vyšla na 170 milionů korun, obnovení lužních lesů v povodní řeky Morávky, která zahrnovalo vymícení porostu křídlatky, stálo 250 milionů.
Ministerstvo předpokládá, že díky celoevropskému systému dokáže na šíření invazivních druhů reagovat dříve a díky tomu ušetří. „Prevence a opatření k omezení progrese problému jsou obecně považovány za efektivní a levnější přístup než zpětná, často opožděná reakce,“ říká Pospíšilová.
Papouškům zákaz nehrozí
Nutnost včasné reakce zdůrazňuje i předseda ekologického sdružení Jaro Jaroměř David Číp. Podle něj buď zasáhneme včas, „nebo si musíme zvyknout“. Nové unijní nařízení vítá. „Je ostudné, že některé invazivní druhy se nyní prodávají v zahradnictví,“ vysvětluje.
| Nepůvodní versus invazivní |
|---|
| Nepůvodní druhy se sice v dané oblasti původně nevyskytovaly, svému okolí ale nemusí škodit (například brambory). Jiné ale vytlačují původní organismy a pokud se začnou nekontrolovaně šířit, stávají se invazivními. Podle údajů Botanického ústavu AV ČR se u nás vyskytuje okolo 1450 nepůvodních druhů rostlin, z toho je 10 procent považováno za druhy rizikové a přibližně 60 až 90 druhů lze považovat za invazivní. Invazivních živočichů je méně. |
Nařízení o invazních druzích ale má i své odpůrce. „Považuji jej za nepřijatelnou invazi do života lidí i přírody jako celku,“ řekl minulý týden pro ČTK lidovecký europoslanec Jan Březina. Podle něj by se nové opatření mohlo dotknout i chovatelů papoušků, akvarijních rybek či hadů.
To ovšem mluvčí rezortu životního prostředí Pospíšilová vylučuje. „Je zřejmé, že obavy ze zákazů chovu například papoušků nejsou na místě. Právě papoušci patří mezi druhy, jejichž dopady nejsou v rámci EU nijak významné, a nebudou tedy odpovídat kriteriím pro tvorbu seznamu,“ odmítá obavy chovatelů. „Ač z toho někteří mají panickou hrůzu, podařilo se prosadit variantu, která je dostatečně pružná,“ uzavírá Číp.
