Jarní sucho způsobilo v Německu škody až za miliardu eur

2018 Místo šťavnaté trávy jen vyschlá stébla. Zelené jsou jen nejodolnější rostliny.

2018 Místo šťavnaté trávy jen vyschlá stébla. Zelené jsou jen nejodolnější rostliny. Zdroj: Foto ČTK, ara

Až škody ve výši miliardy eur (25,8 miliardy korun) mohou podle německých zemědělců způsobit několikatýdenní sucha, která panovala zejména na severovýchodě spolkové republiky. Dopady výjimečného počasí, které má v jiných částech Německa protiklad ve vydatných srážkách a místních záplavách, budou ale cítit i v řadě dalších oblastí.

"Jsou skutečně určité regiony, kde jsou problémy, ale je to velmi rozdílné. Na jihu a jihozápadě máme velkou vlhkost, hodně srážek. Na západě je to také v pořádku. Suchem je z velké části postižen východ," přibližuje letošní nezvyklou situaci mluvčí Svazu německých zemědělců (DBV) Axel Finkenwirth. Celkové škody na zemědělské úrodě se podle něj i kvůli zásadním geografickým rozdílům zatím jen těžko hodnotí.

Bližší představu o škodách způsobených suchem už ale mají zemědělci v zemích bývalého východního Německa, které počasí s nejméně srážkami za posledních 15 let trápí nejvíce. Týká se to především částí Saska, Saska-Anhaltska, Braniborska a Meklenburska-Předního Pomořanska. "Tyto regiony jsou extrémně zasaženy. V některých oblastech spadlo od začátku dubna jen čtyři až deset milimetrů srážek," říká místopředseda zemského svazu saských zemědělců Wolfgang Vogel, podle něhož kvůli tomu škody mohou dosáhnout až jedné miliardy eur.

"Letošní počasí povede k extrémně brzkému začátku sklizně, především na severu a východě spolkové republiky," vysvětluje jeden z problémů Vogel, podle něhož už nyní situaci nezlepší ani případná změna počasí. Očekává, že se v některých oblastech sníží oproti předchozím letům výnos o 30 až 50 procent, a to zejména v případě pšenice, ječmene nebo řepky. Horší bude oproti předchozím letům zřejmě i jejich kvalita.

Zemědělci podle Vogela budou v jednotlivých spolkových zemích žádat o náhrady, jestli je ale dostanou, není jisté.

Farmáři nejsou jedinými, na koho velká sucha negativně dopadají. Na velké problémy si stěžují také lesní hospodáři. Kvůli nedostatku deště totiž na řadě míst usychají mladé stromky, jinde se zase výrazně zvýšilo nebezpečí požárů.

Potíže jsou patrné i na některých řekách, jejichž hladina nezvykle klesla. Třeba v hlavním městě Saska-Anhaltska Magdeburku se snížila hladina Labe až na 90 centimetrů, což je zhruba metr méně, než je obvyklé. Plně naložené lodě tak už městem neprojedou.