„Předsednictvo ASZ odsuzuje účast ministra zemědělství na oslavě, která ve své podstatě byla oslavou násilné kolektivizace venkova napáchané v období protiprávního komunistického režimu. Jde o naprosto skandální záležitost, která je v demokratické společnosti nepřijatelná,“ uvedl v prohlášení tajemník asociace Jaroslav Šebek.
„V rámci této ´oslavy´ byla vydána zvláštní publikace pod názvem Tradice zemědělství v Oprostovicích se značkou Ministerstva zemědělství, která ovšem svým obsahem není ničím jiným, než pokusem o falzifikaci a zkreslování pohnutých dějin obyvatel českého venkova,“ dodal.
V reakci na kritiku Jurečka asociaci napsal, že na udělení záštity a návštěvy oslavy v místě jeho nedalekého bydliště nevidí nic špatného. Kdyby zástupci asociace oslavu navštívili, prý by potkali nejenom členy JZD, ale i soukromé zemědělce z okolí, kteří na akci například vystavovali svou zemědělskou techniku.
Přečtěte si rozhovor s Marianem Jurečkou:
„Při svém vystoupení jsem jasně odsoudil násilnou kolektivizaci, jejíž jsem veřejným kritikem. Také jsem vyjádřil hlubokou lítost nad všemi obětmi, které kolektivizace přinesla - ať již přímo na životech nebo dramatickou změnou osudů stovek tisíc lidí žijících na venkově,“ uvedl Jurečka v dopise asociaci s tím, že oba jeho dědové byli rolníky na Hané a kolektivizace se jich přímo dotkla.
„Jsem ministrem zemědělství ČR, jsem a chci být ministrem všech zemědělců, kteří v tomto státě poctivě hospodaří s péčí řádných hospodářů,“ uvedl ministr.
Jurečkovo vyjádření ale asociaci nestačí. Obrátila se proto na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) a předsedu lidovců Pavla Bělobrádka, aby zvážili setrvání Jurečky ve funkci. Zároveň po ministru zemědělství požadují omluvu obětem kolektivizačního běsnění a celé veřejnosti.
Podle serveru Hlídacípes.org vydaná brožura k historii zemědělství v Oprostovicích popisuje kolektivizaci v padesátých letech téměř jako idylu. „Vzhledem k tomu, že mnoho mladých lidí po druhé světové válce odešlo z vesnic do měst pracovat do továren, což se projevilo na vesnici značným úbytkem lidí, tak si rolníci začali vzájemně vypomáhat.
Kolektivizace vyhnala 16 tisíc lidí
Tyto výpomoci ale moc neřešily zvláště sezónní práce, a tak se postupně různými způsoby začala zakládat zemědělská družstva, která byla vybavována moderními traktory a kvalitnější sklizňovou technikou a spolehlivější stájovou mechanizací,“ cituje server z brožury, kterou má k dispozici.
Server proto oslovil historika Petra Blažka, podle jehož odhadu bylo v celém Československu v době kolektivizace z rodinných usedlostí násilně vystěhováno minimálně 16 tisíc lidí.
„Je to naprosto pokřivený obraz minulosti. Založení místního JZD je zde prezentováno jako úspěch, ačkoliv autor sám následně uvede, se po roce rozpadlo. Tuto skutečnost odbude ovšem jen jednou větou, aniž by zmínil konkrétní důvody. Pro sedláky používá dehonestující termín vesničtí boháči,“ cituje Hlídacípes.org Blažka.
