Ministerstvo zemědělství spolu s antimonopolním úřadem zahájilo dlouhodobé sledování cen u obchodníků s potravinami. Chce tak zabránit dalšímu růstu cen u pečiva, másla a u masa.To vyvolalo kritiku obchodníků.
Antimonopolní úřad bude po dohodě s ministerstvem zemědělství monitorovat celý dodavatelsko-odběratelský řetězec od prvovýrobců až po maloobchodní prodejce, zda se nedopouštějí nekalých obchodních praktik. Ke kontrolám chce ministerstvo zemědělství vedle antimonopolního úřadu přizvat také ministerstvo financí. Stát tímto způsobem chce bránit dalšímu růstu cen u vybraných potravin.
„Máme volné tržní prostředí, ale není možné, aby zemědělci byli takto zmáčknutí, prodávali za ceny, které jim ani nepokryjí náklady, a přitom jiní měli neúměrně vysoké marže,“ uvedl ke kontrolám ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Ohlášení nových kontrol okamžitě vyvolalo odmítavou reakci ze strany obchodníků.
„Pan ministr bohužel nepochopil, co je to marže a co je zisk. Z marže se platí veškeré náklady na provoz obchodů. Mzdy prodavačů, energie, pohonné hmoty pro vozy rozvážející potraviny a podobně. Obchody navíc cílí na průměrnou marži, u základních potravin je často záporná, u některých potravin nízké kvality je vyšší, protože náklady na skladování a prodej daného výrobu jsou výrazně vyšší než na výrobu dané potraviny,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Ministr zemědělství v úterý uvedl, že se setkal s příklady, kdy marže u točeného salámu či některých druhů šunky se v obchodech vyšplhala na 250 procent a prodejce označil za hráče se strachem. K narovnání cen by podle obchodníků, které Prouza zastupuje, pomohlo sledování ziskovosti v celém výrobně- zpracovatelském řetězci.
„U obchodů je zisk okolo čtyř procent, zatímco u velkých výrobců potravin se pohybuje okolo 15–20 procent,“ vypočítal Prouza s tím, že iniciativa je podezřelá o to více v situaci, kdy ceny potravin rostou pomaleji, než je celková úroveň inflace (11,5 procenta proti 13 procentům), a to v situaci, kdy je tempo růstu cen zemědělských produktů násobně vyšší a dosahuje 27,6 procenta.
Ještě ostřeji se k ministerské akci postavil Jan Hrdina, tajemník Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) s tím, že aktivita politiků populisticky ukazuje prstem na obchodníky a dalšími vlivy se nezabývá. „Stále rostoucí vstupní náklady za energie či pohonné hmoty jsou jedním z klíčových důvodů aktuálního růstu cen potravin, přitom tato oblast je sledována jen omezeně a není nijak regulována,“ uvedl tajemník.
Sledování výše marží obchodníků u vybraných položek na vysoce konkurenčním trhu podle Hrdiny nepřinese zákazníkům žádný efekt. Negativním efektem pro obchodníky přitom je další zvýšená administrativa, kterou jim to přinese. „Pro zjištění důvodů vysokých cen potravin by bylo nutné nejen sledovat širší škálu položek, ale také celý řetězec, tedy i náklady a marže zemědělců či výrobců potravin. Předmětem zájmu by pak neměly být primárně marže, ale především ziskovost. Ta se u nezávislých obchodníků sdružených v AČTO pohybuje standardně kolem jednoho procenta,“ připomněl v problematice sledování marží u vybraných potravin Hrdina.
Obchodníci ve své cenové politice reagují na ceny dodavatelů, vysvětluje Hrdina, a tržní prostředí zajišťuje, že si žádný obchodník nemůže dovolit prodávat za výrazně vyšší ceny než konkurence. „To platí dvojnásob pro nezávislé obchodníky, kteří musejí být konkurenceschopní vůči velkým řetězcům i přesto, že mají vůči dodavatelům slabší postavení a často provozují obchody v menších obcích s nižší nákupní silou,“ uvedl tajemník AČTO.
„Agrobaroni se snaží se současnou situaci zneužít a uměle navýšit ceny potravin. Obchody budou proti zbytečnému zdražování bojovat do poslední chvíle bez ohledu na to, jak na nás bude ministr Nekula tlačit. Na rozdíl od něj stojíme na straně spotřebitelů a chápeme, v jak těžké finanční situaci řada lidí je,“ dodal Prouza.
Jak se hospodaří na kozí farmě
Prezident Agrární komory Jan Doležal vidí problematiku růstu cen jinak a naopak kritizuje obchodníky. „Zvláště v této době bychom měli dělat všechno pro to, aby ceny potravin dále nerosty nebo alespoň nerostly tak zběsilým tempem,“ říká Doležal. Agrární komora podle jeho slov dlouho upozorňuje na to, že spotřebitel by měl mít právo vědět, kolik dostal zaplaceno dodavatel, respektive zemědělec nebo potravinář.
„Obáváme se, že tak jako v minulosti se maloobchod přizpůsobí a bude jako marži vykazovat rozdíl mezi tím, za kolik prodal a nakoupil nikoli od zemědělce či potravináře, ale od třetího subjektu. Třetím subjektem může být nákupní aliance nebo dceřiná společnost řetězce, přes kterou se řeší nákup. Marže tak bude oficiálně nízká, ale propastný rozdíl mezi tím, co zaplatí spotřebitel a tím, co dostane zemědělec, zůstane,“ uvedl v reakci prezident.
