Chmelu bude dost. Pěstitelé očekávají po slabých letech výbornou sklizeň | E15.cz

Konec suchých roků. Zelené zlato letos přinese pěstitelům výrazně vyšší výnosy

Michal Nosek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Výrazně vyšší výnosy proti loňskému roku mají někteří pěstitelé chmele na Lounsku, Rakovnicku a na Žatecku. Sklizeň chmele, která v těchto dnech končí, letos začala později než v předchozích letech. Konkrétně až koncem srpna. Úroda odrůdy žatecký poloraný červeňák je ale velice slibná. 

„Poslední tři roky byly velmi suché, což se odrazilo i na nízkém hektarovém výnosu. Letos ale naštěstí hodně pršelo, tak šišky narostly do větší velikosti,“ uvedl Karel Neumann, který pěstuje chmel na 28 hektarech v Ročově, s tím, že denní výnos přesahoval půldruhé tuny, oproti minulým letům téměř dvojnásobek. Obdobně vidí sklizeň i Jan Jirsa, který pěstuje chmel na Lounsku.

Sklizeň chmele ale ještě není zcela ukončená a  hodnocení je proto zatím průběžné. Konečná čísla o výši produkce vydá Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na počátku prosince. „Přes ztížené podmínky v prvém, velmi deštivém týdnu dále sklizeň probíhá pomalu, ale bez větších problémů. Sklizeň se prodlužuje o třetinu až o polovinu proti loňskému roku. Je to způsobeno příznivým rokem s dostatkem vláhy a téměř absencí tropických dnů během vegetace, čímž chmelová réva nabyla na mohutnosti a vynutila si pomalejší chod sklízecích strojů. Prodloužená doba sklizně se projevila na únavě pracovníků a v některých případech byla potřebná jejich výměna,“ uvedl ke končící sklizni předseda chmelařského svazu Luboš Hejda.

Celková úroda je v letošním roce velmi dobrá jak ve výnosech, tak v obsahu alfa hořkých látek. „Loňský rok trpěl suchem a produkce chmele byla silně podprůměrná, pouze 5925 tun. Věříme, že produkce letošního roku překročí hranici osmi tisíc tun.“ doplnil Hejda.

Kvalitního jemně aromatického chmele tak bude v domácích pivovarech dostatek. Navíc se každým rokem zhruba 70 procent českého chmele exportuje. Farmáři v Česku obhospodařují pět tisíc hektarů chmelnic a v letošním roce jejich plocha vzrostla jen velice mírně o sedm hektarů. Plochy chmelnic jsou stabilní, ale dlouhodobým problémem majitelů a nájemců chmelnic jsou pracovní síly. „Jejich nedostatek řešíme náborem  sezonních pracovníků zejména ze Slovenska, Rumunska, Bulharska nebo z Ukrajiny,“ dodal Hejda. Dalším tématem, které pěstitele chmelu trápí, je šíření plísní a jejich likvidace.

Letošní rok s dostatečnými srážkami přál nejen úrodě, ale i šíření plísní, zejména peronospory chmelové, což si vyžádalo zesílenou péči pěstitelů v ochraně chmele. „Čeští chmelaři s obavou hledí na takzvaný Zelený úděl z EU, který má za cíl výraznou redukci přípravků na ochranu chmele. Pokud však nebudou dostupné účinné alternativy, tak dojde k ohrožení pěstování chmele v Česku,“ uvedl k budoucnosti chmelnic předseda svazu s tím, že problém s postřiky a s hnojivy se týká celého zemědělství bez ohledu na státní hranice.

„Lidé si musejí sami uvědomit dopad ,zelené politiky‘, protože od Evropské komise se dopadové studie z jejího zavedení asi nedočkají. A ta zpracovaná v USA věští pro Evropu ztrátu konkurenceschopnosti a soběstačnosti ve výrobě potravin,“ obává se Hejda.

Nedostatek výrobků a surovin

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah