Kůrovcová kalamita je nyní v západočeské části Šumavy, kde převažuje smrkový les a chybí listnaté a smíšené porosty, které by mohly šíření kůrovce zabránit, uvedl náměstek ředitele Jiří Mánek. Pokud se proti kůrovci rázně nezasáhne, hrozí podle něj, že do tří let bude západní část Šumavy bez smrků. Stráský zdůraznil, že proti kůrovci se bude zasahovat jen v zónách, kde je to povoleno. V plánu mají loupání stojících stromů i kácení. Bezzásahových zón je zhruba 25 procent z 55 tisíc hektarů lesa národního parku.
Mánek uvedl, že budou proti kůrovci bojovat i za cenu vytváření holin. „Je to nutné zlo kvůli zachování dalších stovek či tisíců hektarů lesa,“ podotkl. Holiny však nechají zalesnit. Budou se přitom snažit o navrácení původních dřevin, jako jsou buky a jedle.
Zákon o ochraně přírody podle Stráského stojí na nereálných principech
Stráský se dnes zmínil také o udělování výjimek, aby park mohl zasahovat proti kůrovci. Zákon o ochraně přírody a krajiny je podle něj postaven na nereálných principech. Vzhledem k nereálným podmínkám vynucuje nepřetržité dožadování se výjimek, protože ho v jeho základních limitech není možné respektovat. „Zákon je dodržován tím, že bude neustále porušován, ale jeho porušování bude kryto jím umožněnými výjimkami,“ uvedl.
Do poloviny července bylo v národním parku vytěženo 101 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadeného dřeva. Dalších 80 tisíc metrů krychlových je určeno ke zpracování. Loni bylo v parku vytěženo celkem 347 tisíc metrů krychlových napadených stromů, o 16 procent meziročně více. Letos by podle něj mělo být vytěženo přes 350 tisíc metrů krychlových.
Na Šumavě převažuje díky působení člověka během několika staletí smrkový porost. Místo přirozeného podílu smrku 40 procent je ho na Šumavě více než dvojnásobek. To je podle Mánka nepřirozené a přispívá to k šíření kůrovce. Další vliv na kůrovcovou kalamitu mají ostrůvkovitě rozdělené bezzásahové zóny národního parku. Přispěla k ní i kalamita v roce 2007 po orkánu Kyrill a následné rozšíření bezzásahových zón. V lesích parku tehdy zůstalo nezpracováno 229 tisíc metrů krychlových dřeva.
