Česko je jedním z největších producentů potravinářského máku na světě. I proto chtějí tuzemští producenti lépe bránit svou produkci oproti dovozu levného máku pro technické účely, který se za český mák často vydává. Po letech příprav proto tuzemští pěstitelé oficiálně požádali o zapsání Českého modrého máku na seznam Chráněných zeměpisných označení EU.
Žádost dorazila do Bruselu na začátku listopadu. Sdružení, které žádost podalo, nyní bude čekat na případné výhrady Evropské komise i ostatních členských států unie. „Zapsáním na seznam Chráněných zeměpisných označení bychom omezili dovoz levného technického máku, který sem proudí zejména ze Španělska, Francie, Maďarska nebo Austrálie,“ říká k důvodům žádosti šéfka sdružení Český modrý mák (ČMM) Stanislava Koprdová.
Technický mák by měl být primárně určen pro farmaceutický průmysl. Některé firmy jej ale přimíchávají do makových směsí, kterou pak vydávají právě za českou produkci. Nejvíce se vozí z Maďarska, Španělska či Francie. Tuna technického máku přitom podle dřívějších informací stojí zhruba 18 tisíc korun, což je asi třetina až polovina ve srovnání s cenou kvalitního tuzemského potravinářského máku.
Kvůli nekalé konkurenci přitom od konce minulého desetiletí začaly plochy v Česku oseté potravinářským mákem prudce klesat. Ještě v roce 2008 jej pěstitelé sklízeli na zhruba 70 tisících hektarech, o čtyři roky později to už bylo pouze 18 tisíc. Od té doby ale přece jen kvůli zájmu ze zahraničí plochy opět rostou. Letos tak bylo oseto asi 35 tisíc hektarů, meziročně o osm procent více.
Podle odhadu Českého statistického úřadu by se letos mělo sklidit 29 300 tun máku, o téměř deset procent více než loni. Zhruba čtyři pětiny jdou přitom na vývoz, jehož hodnota loni přesáhla miliardu korun. Český mák směřoval zejména do Ruska, Rakouska, Německa, na Slovensko a Ukrajinu.
Potravináři a zemědělci mohou v EU žádat o tři druhy ochrany – Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu a Zaručená tradiční specialita. Česko má nyní na seznamu tři desítky produktů a komodit včetně Českého piva, Žateckého chmele, Olomouckých tvarůžků či Karlovarských oplatků.
„Pro tuzemské producenty jde zejména o prestiž, pokud má jejich výrobek takovéto označení. Dále jde o obranu proti falšování a zneužívání a v neposlední řadě také o marketingový efekt,“ uvedla k důvodům snah o zapsání svých produktů mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.
