V případě šíření nákazy pseudomoru drůbeže by některé země mohly zakázat dovoz českých vajec nebo jednodenních kuřat. Na možné omezení exportu upozornila předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Může se to nejvíce dotknout vývozu do zemí mimo Evropskou unii. Kvůli nákaze už veterináři v Šanově na Zlínsku vybili desítky slepic z malochovů.
Jen do Ruska loni Česko vyvezlo vejce za více než půl miliardy korun. Státní veterinární správa ale předpokládá, že by se případná omezení mohla dotknout jen území, kde se nemoc vyskytla. „Očekáváme, že by uplatnily zásady tzv. regionalizace, což znamená omezení pouze na nákazou zasažená pásma,“ uvedl tiskový mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček s tím, že prozatím neobdrželi o omezení exportu žádnou oficiální informaci.
Šéfka Českomoravské drůbežářské unie Dlouhá v souvislosti s pseudomorem, který je označován za jednu z nejnebezpečnějších chorob drůbeže, připomněla šíření ptačí chřipky. Zákaz dovozu živé drůbeže, vajec i drůbežího masa rozšířilo Rusko v loňském únoru ze zasažených krajů na celou republiku. Další jako Ukrajina nebo Srbsko ho omezily pouze na okolí napadených chovů.
V případě zemí Evropské unie, kam směřuje většina českého exportu živé drůbeže i drůbežího masa, platí podle Státní veterinární správy omezení obchodování s drůbeží už nyní a vztahuje se pouze na ochranné pásmo.
„V uvedené oblasti se nachází pouze jeden komerční chov zabývající se výkrmem kuřat,“ dodal mluvčí Vorlíček. V rámci Evropy obchoduje s drůbeží například Agrofert. „Nedokážeme odhadnout situaci kolem exportu,“ uvedl mluvčí koncernu Jan Pavlů.
Aby zabránila šíření pseudomoru, vytvořila Státní veterinární správa tříkilometrové a desetikilometrové ochranné pásmo, ve kterém platí zákaz přemisťování ptáků. Existuje možnost očkování, která je u komerčních chovů povinná a malochovatelům ji veterináři doporučují. U lidí může choroba vyvolat zánět spojivek.
