Rekordní zisk českého zemědělství, vydělá téměř 20 miliard

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Tomas Novak, Euro

Letošní rekordní úroda a dotace zvedly zisk českého zemědělství meziročně o 22 procent na rekordních 19,8 miliardy korun. Dosud nejlepšího výsledku od roku 1998, odkdy je tento ukazatel v Česku statisticky sledován, dosáhlo odvětví v roce 2011. Zisk tehdy činil 17,4 miliardy korun. Podle Agrární komory bude však zisk nižší, než odhadují statistici. Projeví se v něm propad cen komodit v závěru roku i ruské sankce.

Zemědělská produkce vyjádřená v základních běžných cenách vzrostla podle odhadu meziročně o 4,8 procenta na 134,4 miliardy korun. Čistá přidaná hodnota meziročně vzrostla o 12 procent, a to především vlivem rekordní úrody obilí a řepky. K růstu živočišné produkce přispěl růst cen skotu, prasat, vajec a především mléka. Jeho průměrná výkupní cena se zvýšila o 14,2 procenta. Naopak u drůbeže cena i výroba klesly.

„Díky vypláceným dotacím a současně i dobrým výsledkům především v rostlinné výrobě, je letošní české zemědělství ziskové,“ uvedl ředitel zemědělských statistik ČSÚ Jiří Hrbek. Odhadovaný objem hlavních zemědělských dotací dosáhne letos 29,2 miliardy korun, o 1,7 miliardy meziročně více.

Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky je odhadovaný výsledek lepší, než se původně očekávalo. „Česká republika je dokonce třetí ze všech států EU z hlediska nárůstu reálného zemědělského příjmu na pracovníka,“ podotkl.

Agrární komora optimismus nesdílí

„Optimismus ohledně výše zisku českého zemědělství zcela nesdílíme, neboť jsme přesvědčeni, že na konečný stav bude mít velký vliv zejména propad cen mléka a vepřového masa,“ řekla mluvčí Agrární komory Dana Večeřová. Ceny uvedených komodit výrazně klesají právě v závěru roku. Výsledek podle Večeřové negativně ovlivní také ruské sankce na dovoz vybraných zemědělských komodit a potravin ze Západu. Ty postihly mimo jiné ovocnáře, především pěstitele jablek.

Ze zveřejněných ukazatelů podle Večeřové vyplývá, že na dobrém výsledku se podílela zejména rostlinná výroba na úkor živočišné výroby. To podle komory svědčí o strukturální nevyrovnanosti českého zemědělství. Na posílení živočišné produkce by se měl proto stát zaměřit.

Podle Hrbka se na druhé straně zvýšila mezispotřeba, a to téměř u všech položek s výjimkou krmiv. Výdaje za energie vzrostou meziročně o 1,7 procenta, náklady na hnojiva takřka o šest procent. Statistici dále očekávají, že náhrady zaměstnancům meziročně vzrostou o tři procenta. Počet pracovníků přepočtených na plný pracovní úvazek se přitom nezměnil a zůstal na loňských 105 tisíc. Loni zisk českého zemědělství meziročně klesl zhruba o 80 milionů korun na 16,2 miliardy korun a byl tak třetí nejlepší v historii.