Selská mlékárna se obejde bez podpory státu i obchodních řetězců

Němcova selská mlékárna Radonice

Němcova selská mlékárna Radonice Zdroj: Anna Vackova/E15

Projekt Mléko z farmy funguje. Tucet aut každý všední den rozveze zhruba devadesát procent produkce mlékárny od Rokycan po Hradec Králové, od Ústí nad Labem po jih Čech a do Prahy.

Historie rodů Němců spojená se zemědělstvím sahá až do poloviny 17. století, kdy Mikuláš Němec obdělával v Cerhenicích u Kolína šedesát strychů polí a choval dva potahy, čtyři krávy, dvě prasnice a jednu jalovici. Do Radonic, těsně za hranicemi Prahy, kde sídlí dodnes, se rod přestěhoval před zhruba 140 lety. Otec současného majitele farmy Stanislava Němce Miloslav si udržel své hospodářství až do roku 1958, pak byla letitá tradice komunisty nuceně přerušena.

Navázal na ni nynější majitel se svou ženou Hanou hned v roce 1990. „O tom, že bych nevyužil možnost soukromě hospodařit, jsem neuvažoval ani vteřinu. Bez dotací, restitucí a prakticky z ničeho, s osmi hektary vlastní půdy a 27 pronajatými hektary,“ říká Stanislav Němec, který stejně jako manželka absolvoval v roce 1987 Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské, obor fytotechnika.

Stanislav Němec, Němcova selská mlékárna RadoniceStanislav Němec, Němcova selská mlékárna Radonice | Anna Vackova/E15Předloni Stanislav Němec zřídil nové stáje, klubovnu a skladovací prostory pro vlastní jezdecký oddíl (foto: Anna Vacková/E15).

Od počátku polistopadového podnikání pak začala rozloha farmy narůstat až na nynějších 830 hektarů. V roce 1994 se sídlo farmy kvůli nedostatku místa přesunulo do novostavby mimo centrum Radonic. Současně vznikly nové skladovací haly, dílna a především mlékárna.

Hlavní byznys je mléko

Zemědělská produkce a Němcova selská mlékárna Radonice nyní tvoří dvě hlavní části farmářského byznysu koncentrovaného pod skupinu Farmes se zhruba třiceti stálými zaměstnanci a ročním stomilionovým obratem. Mlékárna zpracuje denně asi šest tisíc litrů mléka. Vyrábí z nich téměř dvě desítky produktů včetně balkánského sýra, jogurtů, tvarohu či korbáčků.

Při jejich prodeji se ale farma rozhodla před třemi lety opustit velké odběratele a řetězce a spoléhat převážně na sebe. Němec uzavřel spojenectví s Janem Millerem, majitelem nedalekého kravína ve Svrkyni, a společně spustili projekt Mléko z farmy. Nynější tucet aut nyní každý den mimo neděli rozveze zhruba 90 procent produkce mlékárny od Rokycan po Hradec Králové, od Ústí nad Labem po jih Čech a samozřejmě do Prahy.

Všechna auta mají na každý den přesný jízdní řád obdobně jako autobus. V půl je na jedné křižovatce, o 15 minut na další. Informace o jízdním řádu lze nalézt na internetu, zájemci si mohou nechat zasílat upozornění o příjezdu i přes SMS.

„Vytvořit celý systém znamenalo investice v řádech milionů korun. Do technologií, na nákup aut s mrazicí nástavbou, na nábor dalších zaměstnanců, do přístavby mlékárny. Bylo nutné také vytvořit trasy, jejichž průchodnost a vhodnost musí neustále někdo ze zaměstnanců kontrolovat,“ popisuje Němec systém prodeje.

Do řetězců se tak znovu nechystá. „Odpoutali jsme se od cenového diktátu řetězců a tím pádem od všech podmínek typu různých slevových akcí, regálného a dalších věcí. Ve finále jsme dokonce pro zákazníky lacinější než v regále v hypermarketu, a to máme nyní navíc i lepší marži,“ podotýká.

Podpora státu netřeba

Nějakou pomoc od státu Němec příliš nečeká, přestože ministerstvo zemědělství začalo tuzemské producenty potravin více podporovat. „My jsme o žádnou podporu nežádali. Co bylo pozitivní, je určitě to, že se v posledních šesti sedmi letech vytvořily podmínky pro přímé prodeje ze dvora a fenomén farmářských potravin a čerstvých výrobků od výrobce. Ten nabyl na síle, před deseti lety o tom nebyl šajn,“ míní.

Němcova selská mlékárna RadoniceNěmcova selská mlékárna Radonice | Anna Vackova/E15Výroba v radonické mlékárně (foto: Anna Vacková/E15).

Více než marketingové akce podporované státem by podle Němce pomohlo, kdyby se například při zachování hygienických standardů změkčila kontrolní pravidla pro potravinářskou výrobu, aby menší a malí výrobci nemuseli splňovat kolikrát nesmyslné předpisy. I to se ale přece jen v poslední době zlepšilo.

Stát začal výrobce podporovat desítkami milionů korun například na marketingové akce typu značky kvality Klasa či Regionální potravina. „Značek už je tolik, že to není nikdo schopen sledovat a rozlišovat. My jsme značku kvality měli, a pak jsme ji nechali propadnout, protože nepřinášela potřebný efekt.“ podotýká Němec.

Farma se tak snaží využít spíše boom farmářských trhů a prodejen, do kterých míří i dodávky z radonické mlékárny. „Farmářské trhy jsou sympatický počin. Problém je ten, že to nejsou tak úplně farmářské trhy v tom smyslu slova, že by tam prodávali farmáři. I když se v tom snaží pořadatelé dělat pořádek, jsou tam často překupníci. Obecně řečeno tady chybí nabídka farmářských výrobků,“ míní.

Pomáhá developerství

Farmaření za hranicí Prahy na kvalitní půdě má v okolí silného soupeře v podobě developerů rozšiřujících své projekty hal pro nejrůznější využití i projektů bytových domů a čtvrtí s rodinnými vilami.

Do realitního byznysu se raději pustil i sám Němec. Před pěti lety tak v Radonicích postavil na zakoupené půdě tři desítky rodinných domů. Nyní chystá podobný projekt ve vedlejší Veleni, kde zakoupil 100 hektarů půdy. Na sedmi z nich chystá 65 parcel v hodnotě zhruba 170 milionů na další zástavbu.

Profil Stanislava Němce
» absolvent Vysoké školy zemědělské v Praze a poté i tamního tříletého studia MBA in Agribusiness
» od roku 1990 ve středočeských Radonicích provozuje rodinnou farmu a od roku 1994 také Němcovu selskou mlékárnu Radonice » v roce 2010 spustil spolu s farmářem Janem Millerem projekt Mléko z farmy
» spoluzakladatel Asociace soukromého zemědělství, od roku 1997 její předseda, nyní čestný předseda
» v letech 1998 až 2002 poslancem Poslanecké sněmovny za ODS
» v roce 2006 a 2010 zvolen do zastupitelstva obce Radonice, nyní je starostou obce

„Je to tvrdá realita. Koupit pole s tím, že se bude splácet jen ze zemědělství, je ekonomický nesmysl. To nejde, protože tady nekoupíte metr čtvereční za 30 korun. Takže koupím sto hektarů, z toho sedm zastavím – a financuji z toho tu zemědělskou část,“ říká pragmaticky.

Stejně jako u minulého projektu se ale bude podle svých slov snažit, aby každý dům byl jiný a čtvrť nedostala podobu „sídliště na ležato“, jak se občas o zástavbě nových domů ve stylu nevzhledného „podnikatelského baroka“ říká. „Těch polí je mi líto, ale takový je život. Když to nezastavím já, tak to zastaví někdo jiný těmi paneláky,“ dodává.

Veřejné angažmá

Stanislav Němec oplývá názory, které řadu jeho kolegů z oboru a větší Agrární komory často vyváděly z klidu. Nenechával si je nikdy moc pro sebe, a tak například v roce 1998 kandidoval za ODS do sněmovny. Dostal se do ní ze sedmého místa kandidátky. Spoluzakládal také Asociaci soukromého zemědělství (ASZ). V roce 1997 se stal na dlouhá léta šéfem asociace, nyní je čestným předsedou.

„S kolegy jsme v té době měli potřebu, aby naše zájmy byly přímo reprezentovány v politice, kde lobby naší ,konkurence‘ z řad bývalých JZD již měla pevné kořeny, například v podobě senátora a ministra Jana Fencla,“ říká k důvodům kandidatury. V dalším volebním období ale již o zvolení neusiloval.

„Během volebního období jsem poznal, že svět politiky právě s oněmi zákulisními dohodami a kšeftíky, neproduktivním schůzováním a falešnými vztahy není nic pro mne. I během poslancování jsem normálně hospodařil, takže pro mne konec funkčního období byl časovým i duševním vysvobozením,“ vzpomíná. Nadále se však veřejně angažuje jako starosta Radonic a čestný předseda ASZ.

Tradice pokračuje

Historie rodu spojená se sedlačením se Stanislavem a Hanou Němcovými jen tak neskončí. Od loňského roku je totiž společníkem a jednatelem firmy také syn Tomáš. „Naše děti a to, že náš syn bude v řízení firmy pokračovat, považujeme s manželkou za jeden ze svých největších ,podnikatelských‘, hlavně však osobních úspěchů,“ říká Němec.

Syn v současné době dokončuje studium na Provozně ekonomické fakultě pražské Zemědělské univerzity. V tradici jde dokonce tak daleko, že svou budoucí choť, kterou si vezme za dva měsíce, si stejně jako otec našel mezi spolužačkami právě na Zemědělské univerzitě. Také ona již ve firmě pracuje. „Dcera pak studuje právnickou fakultu, tak nás jednou třeba vyseká z nějakého průšvihu,“ dodává s nadsázkou.