Fed pokračuje ve snižování sazeb. Nezaměstnanosti se bojí víc než inflace
Americká centrální banka vyšla investorům vstříc a snížila sazby o čtvrt procentního bodu. Fed rovněž od prosince přestane zmenšovat objem své bilance, což podpoří trh s vládními dluhopisy. Celkově vzato kladou bankéři důraz na ochranu ekonomiky a finanční stabilitu, zatímco inflaci, která stále není zcela eliminována, spíše upozaďují.
To, že se centrální banka vydá s úroky dolů na 3,75–4 procenta, brali investoři takřka jako samozřejmost. Takový krok korespondoval s rétorikou šéfa Fedu Jeroma Powella i ostatních vrcholných představitelů banky z posledních týdnů. Ti si všímali především zpomalování trhu práce, který se sice nenachází v katastrofálním stavu, ale tvorba nových pracovních míst se zadrhává. Centrální bankéři chtějí zabránit tomu, aby se z ochlazení stalo zamrznutí.
Na druhou stranu však Fed stále neplní cíl cenové stability. Poslední inflační čísla ukázala, že ceny stále rostou tempem až tří procent. Nicméně takovou dynamiku správci peněz i centrální bankéři považují za povzbudivou. Ukazuje se totiž, že cla prozatím nepřispívají k návratu citelných inflačních tlaků.
Řada investorů předpokládala, že dovozní přirážky povedou k mnohem razantnějšímu zrychlení cen – na více než čtyři procenta. Powell dokonce pronesl, že bez Trumpových cel by se inflace nacházela poblíž dvouprocentního cíle. Kvůli této skutečnosti se Fed z větší části soustředí na nezaměstnanost.
Nicméně dvanáctičlenný Výbor pro měnovou politiku (FOMC), který o nastavení úroků rozhoduje, nehlasoval jednomyslně. Stephen Miran, klíčový spojenec amerického prezidenta, nepřekvapil, když opět zvedl ruku pro „cut“ o půl procentního bodu. Miran tak plní přání Donalda Trumpa, který by si představoval mnohem výraznější pokles výpůjčních nákladů. Na druhou stranu prezident kansaského Fedu Jeffrey Schmid hlasoval pro možnost ponechat úroky beze změny. Ne všichni tvůrci měnové politiky tak zastávají názor, že inflace již není hrozbou.
Jerome Powell dokáže velmi obratně manévrovat a na rozkol ve FOMC reagoval šalamounsky. Zdůraznil, že by investoři neměli považovat snížení sazeb na příštím zasedání v prosinci za hotovou věc. Bankéři se rozhodnou podle makrodat, která do té doby vyjdou. Tímto prohlášením Powell vyslal signál, že na inflaci bere alespoň dílčí ohled a nechce se zavázat k dalšímu poklesu úroků.
Index S&P 500 uzavřel v mírném záporu
Obchodníci s akciemi a dluhopisy přisuzovali scénáři, že se banka vydá se sazbami dolů i v prosinci, téměř stoprocentní šanci. Po Powellově tiskové konferenci se propadla zhruba na 66 procent. Index S&P 500 kvůli tomu uzavřel v mírném záporu a výnos dvouletého amerického vládního dluhopisu vzrostl o 0,1 procentního bodu na 3,6 procenta.
Centrální banka taktéž ohlásila, že od 1. prosince končí proces redukce své bilance známý též jako kvantitativní utahování. Portfolio Fedu prudce vzrostlo během covidové pandemie. Do března 2022 se celkový objem bilance nafoukl na téměř devět bilionů dolarů. Od té doby banka svou rozvahu postupně zmenšovala a její současná velikost činí zhruba 6,6 bilionu dolarů. Od prosince již bude Fed zesplatněné dluhopisy nahrazovat novými, díky čemuž zůstane objem bilance konstantní.
Bankéře znervóznilo dění na peněžním trhu
Přestože byl tento krok naplánovaný, přichází s mírným předstihem. Bankéře totiž znervóznilo dění na peněžním trhu. Peněžní ústavy v poslední době ve větší míře využívaly různých repo linek a repo sazby se vyšplhaly nahoru – zatím relativně mírně. Nicméně jde o první známky možných trhlin. Finanční systém si zvykl na kontinuální příliv likvidity. A tato likvidita postupně vysychá, přestože se nachází výrazně nad předcovidovými úrovněmi. Jelikož se tvůrci měnové politiky obávají finančních nehod, rozhodli se pro jistotu proces snižování bilance, a tedy vypouštění likvidity, zastavit.
Powell se vyjádřil i k umělé inteligenci a mohutnému investování do datových center. Podle některých investorů i ekonomů přiživují tyto mohutné výdaje do AI infrastruktury tržní mánii a mohou vést ke spekulativní bublině. Nicméně šéf Fedu si nemyslí, že jsou tyto investice až tak citlivé na úroveň sazeb. Velké technologické firmy by budovaly datová centra i v prostředí dražších peněz.
Zároveň Powell nevnímá současné valuace akcií jako bublinu, jelikož jsou hlavní aktéři solidně ziskoví. Neobává se tak scénáře, že by náhlé zastavení AI boomu mohlo poslat americké hospodářství do recese.
Celkově vzato se Powell pokusil naladit neutrální tón a působit tak, že banka je v plnění obou cílů, tedy inflace i nezaměstnanosti, vyvážená. Nicméně nedávná historie nás učí, že když si bankéři mohli snížení sazeb dovolit, většinou tak bez váhání učinili. Pokud se tedy nedočkáme dramatického překvapení na inflační frontě, bude cyklus snižování úroků pokračovat.
