Stálé pastviny, podmínku dotací, by měl udržovat každý farmář

Telátko Daisy z Nového Zélandu bude dávat mléko, které neobsahuje alergeny. (Foto: Profimedia)

Telátko Daisy z Nového Zélandu bude dávat mléko, které neobsahuje alergeny. (Foto: Profimedia) Zdroj: Profimedia

Česko se v zemědělské oblasti ocitlo na hraně plnění závazků vůči Evropské unii. Pokud nemá přijít o dvacet miliard korun přímých plateb pro farmáře, musí udržovat stanovené procento „stálých pastvin“ na zemědělské půdě.

Svaz marginálních oblastí, který sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí, proto předložil ministru zemědělství Petru Bendlovi návrh, aby se od příštího evropského rozpočtového období podílel na plnění této základní podmínky českého zemědělství každý farmář.

Současná praxe je taková, že povinný podíl pastvin, jakožto podmínku výplat přímých plateb, plní jen některé farmy – především ty v méně úrodných oblastech založené na chovu býložravců. Ostatní farmy se věnují ziskovější rostlinné výrobě, kvůli níž má Česko nadprůměrné procento zornění, tedy podílu orné půdy vůči zemědělské půdě.

To je možné i proto, že v Česku existuje anachronismus v podobě „zákazu rozorávání“. Farmy obhospodařující louky a pastviny či zatravněná pole nesmí už tyto travní porosty rozorat pod hrozbou vysokých sankcí.

Samotná evropská legislativa hovoří o tom, že má být mezi zemědělce rovnoměrněji rozděleno břímě zachovávání stálých pastvin. Svaz marginálních oblastí proto navrhuje, aby do budoucna bylo umožněno farmám hospodařícím na travních porostech je rozorat, a to až do úrovně 21 procent. Naopak farmy, které hospodaří jen na orné půdě a budou chtít i nadále pobírat přímé platby včetně příplatku za „ozelenění“, budou muset zatravnit nejméně 21 procent obhospodařovaných pozemků.