Podle prvních odhadů Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno (OIV) klesl loni celosvětový objem vyrobeného vína meziročně o sedm procent na 244 milionů hektolitrů. Pokud organizace nakonec čísla potvrdí, půjde o nejhorší hodnoty od roku 1961. Zpráva pracuje s daty ze zemí, které v roce 2022 představovaly 94 procent celosvětové produkce. Čeští vinaři podle ní vyrobili v roce 2023 přibližně půl milionu hektolitrů vína. To je meziročně o třináct procent méně.
Evropská unie vyprodukuje více než polovinu světového objemu vína. S problémy se v roce 2023 přitom potýkala většina evropských vinohradů. Velkou roli v nižší úrodě a následné produkci sehrálo extrémně teplé počasí a záplavy, část úrody navíc zničily plísně, a to hlavně v Itálii nebo ve Španělsku, které patří mezi přední výrobce vína. Nestálost počasí postihla i české pěstitele.
„Rok byl atypický, plný teplotních extrémů, které činí vinné révě stále větší problémy. Vysoké teploty zpomalily růst hroznů, po několika letech se ve větší míře objevila také plíseň. Zejména tyto faktory vedly k poklesu úrody o deset až dvacet procent oproti předešlému roku,“ hodnotí situaci prezident Vinařské unie Ondřej Beránek.
Ředitel Vinařského fondu ČR Zbyněk Vičar propad u českých vinařů potvrzuje. „Již nyní lze očekávat, že bude výrazný, pravděpodobně v řádu desítek procent,“ uvádí pro e15. S hodnocením chce ale počkat na přesná čísla od velkých producentů, která by měl fond získat přibližně v polovině ledna. Kromě nepříznivého počasí podle něj čelí producenti konkurenci levných vín ze zahraničního dovozu.
Méně italského vína, více toho rumunského
Zatímco na jižní polokouli zaznamenala pokles produkce v rozmezí deset až třicet procent například Austrálie, Argentina nebo Chile, na té severní trpělo špatnými podmínkami kromě Itálie a Španělska třeba Řecko. Díky příznivějšímu počasí se dařilo naopak producentům v Německu, Portugalsku nebo v Rumunsku, nadprůměrné objemy zaznamenaly také Spojené státy.
„Celková nízká produkce není dobrou zprávou, nižší úroveň spotřeby by ale mohla pomoci vyrovnat ceny,“ řekl pro BBC šéf statistiky OIV Giorgio Delgrosso. Spotřeba vína totiž obecně klesá i v těch nejtradičnějších vinařských státech a producenti zatím mají velké zásoby. Francie se s klesající poptávkou po víně loni v srpnu rozhodla vypořádat vyčleněním 200 milionů eur na odkup jeho přebytků a následný rozprodej firmám, které z alkoholu vyrábějí například dezinfekce nebo parfémy.
Češi vypijí až 21 litrů vína ročně
Zatímco celosvětová spotřeba vína v roce 2018 dosahovala 241 milionů hektolitrů ročně, do pěti let se snížila o téměř devět milionů. V tuzemsku podle Českého statistického úřadu jeho obliba zatím roste, v roce 2021 na jednoho obyvatele připadalo 20,8 litru vína ročně. Největšími konzumenty nadále zůstávají Italové a Francouzi.
Právě Itálie v objemu výroby dlouhou dobu dominovala evropskému žebříčku, podle dat za loňský rok se ale více dařilo vinařům ve Francii. Ani jim se však nevyhnuly lokální problémy s počasím. Dobrá byla úroda například v oblasti Champagne, proslulé vinice Bordeaux naopak napadla ve velkém plíseň. Další známou vinařskou oblast Languedoc-Roussillon trápilo extrémní horko a sucho.
Zástupci z řad odborníků a vinařů se shodují, že měnící se klima ovlivňuje nejen objem produkce, ale také typ pěstovaných odrůd. „Vinaři na jižní Moravě pěstují více červených vín, která potřebují teplejší klima, a méně bílých, jimž svědčí chladnější podmínky. Kdysi u nás bylo pěstování červených vín vzácné,“ připomíná zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.
