Západ si oblíbil quinou, pěstitelé v Jižní Americe ale mohou přijít o práci

Sklízení quinoy v Peru

Sklízení quinoy v Peru Zdroj: Profimedia.cz

Quinoa, v Česku známá také jako merlík čilský, zažívá v posledních letech obrovský boom. Jak píše týdeník The Economist, dovoz plodiny jen do EU a USA vzrostl v posledních letech několikanásobně. Tradičním pěstitelům v Jižní Americe vysoká poptávka vyhovuje. Brzy by je ale mohla převálcovat konkurence ze zahraničí.

„Žádné jídlo na světě nemůže lidskému tělu zajistit všechny základní živiny, ale quinoa je tomu velmi blízko,“ uvedla už v roce 1993 studie NASA. Za posledních deset až patnáct let quinoa (česky také kvinoa) dobyla trhy v bohatých zemích: její výživová hodnota každý rok přiláká víc konzumentů, kteří hledají zdravější a novější potraviny. Připravují z ní rizoto, zapékají ji nebo jí nahrazují podobné obiloviny v salátech z východního Středomoří. Vývoz plodiny z Peru a Bolívie jen do EU vzrostl v letech 2012 až 2015 o 227 procent. Vývoz do USA zase v letech 2004 až 2013 vzrostl desetinásobně.

Studie: jihoamerická kuchyně quinou moc nepoužívá

Stav posledních let vyvolal otázky, nakolik celkový boom dopadá na tradiční pěstitelské země, jako jsou například Bolívie nebo Peru. Ozývaly se hlasy, že rostoucí chuť Západu připravuje andské pěstitele o jídlo. Nedávno publikovaná studie však odhalila, že quinoa tvoří jihoamerických domácnostech jen zlomek jídelníčku.

Naopak rostoucí cena quinoy pomáhá tradičním pěstitelům, kteří v minulosti spíš živořili. „Tvrzení, že rostoucí ceny ničí tradiční producenty, bylo zjevně chybné,“ komentoval situaci Marc Bellemare z University of Minnesota.

Z quinoy se v posledních letech stal lukrativní byznys. Do pěstování se pustilo mnoho lidí, včetně evropských zemědělských firem. Jak tvrdí jeden z dodavatelů James Livingstone-Wallace z firmy Quinola, merlík čínský se nyní pěstuje asi v padesátce zemí světa.

Sklízení quinoy v PeruSklízení quinoy v Peru|Profimedia.cz

Příliš velká popularita

Právě ale obrovská popularita se nakonec může tradičním farmářům vymstít, jak upozorňuje The Economist. Rostoucí produkce mimo jihoamerické země se podepisuje na ceně, která za poslední rok klesla o 40 procent. Podle studie pěstitelé v jihoamerických horách kvůli tomu přišli o pět procent ze svých mezd.

Pole s quinouPole s quinou|Huffington Post

Pokud cena bude klesat dál, je pravděpodobné, že roli hlavních pěstitelů nakonec převezmou větší firmy z Evropy, které mají finance a technologie dodávat levnější plodinu. Jihoameričtí zemědělci tak mohou opět skončit v chudobě, protože nic jiného než quinou v horách pěstovat nelze, píše The Economist. „Se současnými technologiemi, které tradiční pěstitelé využívají, je nepravděpodobné, že by mohli konkurovat cenou,“ podotýká Livingstone-Wallace.

Fairtrade cena plodiny (tedy takzvaná spravedlivá cena, která by měla zajistit adekvátní hodnocení pěstitelů) je stanovena na 2,60 dolaru za kilogram. Současná tržní cena je ovšem dva dolary za kilogram. To podle Economistu naznačuje, že už teď se pěstitelé potýkají se silnou konkurencí. Budoucnost, ve které tradiční jihoamerická plodina nepochází z tamních hor, je tak velmi blízko a uspokojivé řešení zatím neexistuje, uzavírá týdeník.

Quinoa
Merlík má vysoký obsah bílkovin, vláknin, vyrovnané množství mastných kyselin i omega 3 kyselin, je plný vitamínů E, B2, draslíku i železa. Je dobrý na prevenci revmatických zánětů či vysoký tlak, pomáhá při vývoji neuronů a mateřského mléka, popisuje úžasné vlastnosti malého světlého zrnka o velikosti 2,5 milimetru Rubén Miranda z univerzity v Oruru.
Předkolumbovské civilizace oslavovaly merlík jako „matku všech zrn“ nebo „zlaté zrno“. Rovněž Inkové ho uctívali, a to natolik, že samotný panovník každý rok sázel první zrnko nářadím vyrobeným ze zlata.
Quinoa je nyní běžně pěstována v těchto oblastech: Bolívii, Kolumbii, Ekvádoru, Peru a Chile. Organizace spojených národů (OSN) vyhlásila rok 2013 jako Mezinárodní rok quinoy.