Z aktuálního průzkumu Agrární komory vyplývá, že letošní počasí a velmi nízké teploty, trvalá sněhová pokrývka či zamokřená půda způsobují na převážné většině našeho území výrazné zpoždění jarních polních prací, například ve srovnání s loňským rokem jde o zpoždění již na úrovni tří až šesti týdnů.
Samotná sklizeň se tak zpozdí podle aktuálních odhadů o zhruba tři týdny. „Nikdo moc nepamatuje, že bychom jarní ječmen seli na konci dubna,“ řekl dnes novinářům viceprezident komory Jindřich Šnejdrla.
Také podle šéfa Zemědělského svazu Martina Pýchy má dlouhá zima dopad ve zpoždění jarních prací, především pak setí jařin, hlavně jarního ječmene, dále cukrovky, sadby brambor a některých druhů zeleniny. Zkrátí se totiž vegetační doba, což může vést ke snížení výnosů. „V případě sadby brambor to bude znamenat to, že se posune sklizeň raných odrůd brambor. V době, kdy by tyto brambory měly jít na trh, tak již bude trh zaplaven bramborami z dovozu a prodejní cena bude nižší,“ řekl deníku E15 Pýcha.
Bude-li ale v následujících týdnech příznivé počasí, lze částečně negativní důsledky z pozdního osevu omezit. Naopak větší negativní dopady by přineslo to, kdyby nebylo žádné jaro a počasí přešlo ihned do léta. „Jinak co se týká ozimů, tam zatím nějaké významné škody nezaznamenáváme, i když některé místní problémy s vymrznutím nelze vyloučit,“ dodal.
Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu byl letošní březen jeden z nejstudenějších březnů za posledních 30 let. Nízké teploty neumožňují růst ozimých plodin, nelze zasít jařiny, jako například jarní a sladovnický ječmen, rané brambory, cukrovku, mák, což by následně mohlo přinést absenci krmiv pro živočišnou výrobu. Zásadní tak bude počasí v dubnu.
Přesně vyčíslit škody a propady v úrodě zatím nelze. Zemědělci ale očekávají, že budou muset zvýšit náklady na osev a hnojení, a to zhruba ve výši dva tisíce korun na hektar. V Česku bylo loni například jarním ječmenem oseto zhruba 280 tisíc hektarů půdy, což by při zachování této plochy podle velmi hrubého odhadu znamenaly vyšší náklady v letošním roce o více než půl miliardy korun.
Podle zemědělců se ale zatím nejedná o žádnou katastrofu a úroda by měla být alespoň průměrná. V Česku se například obvykle sklidí kolem sedmi milionů tun obilovin, zatímco spotřeba v tuzemsku činí kolem pěti až pěti a půl milionu tun ročně. I při průměrné úrodě by tak měla být sklizeň stále vyšší než spotřeba.
Také podle šéfa Zemědělského svazu Martina Pýchy má dlouhá zima dopad ve zpoždění jarních prací, především pak setí jařin, hlavně jarního ječmene, dále cukrovky, sadby brambor a některých druhů zeleniny. Zkrátí se totiž vegetační doba, což může vést ke snížení výnosů. „V případě sadby brambor to bude znamenat to, že se posune sklizeň raných odrůd brambor. V době, kdy by tyto brambory měly jít na trh, tak již bude trh zaplaven bramborami z dovozu a prodejní cena bude nižší,“ řekl deníku E15 Pýcha.
Bude-li ale v následujících týdnech příznivé počasí, lze částečně negativní důsledky z pozdního osevu omezit. Naopak větší negativní dopady by přineslo to, kdyby nebylo žádné jaro a počasí přešlo ihned do léta. „Jinak co se týká ozimů, tam zatím nějaké významné škody nezaznamenáváme, i když některé místní problémy s vymrznutím nelze vyloučit,“ dodal.
