Prazdroj vyhrál spor o ochranné známky
Právovárečné měšťanstvo v Plzni, které se už léta soudí s Plzeňským Prazdrojem o ochranné známky, má za sebou další prohru.
Právovárečníci si kromě jiného nárokují i ochranné známky Plzeňského Prazdroje jako Pilsner Urquell, Prazdroj a Urquell. U Městského soudu v Praze však neuspěli. Verdikt z minulého pondělí potvrdila deníku E15 mluvčí soudu Markéta Puci.
„Žaloba o určení, že žalobce je vlastníkem uvedených národních ochranných známek, byla zamítnuta,” uvedla mluvčí Puci s tím, že rozsudek je zatím nepravomocný.
Poražená strana se ale vzdát nehodlá. „Budeme se odvolávat. Ani jsme nepředpokládali, že by nižší soudy rozhodly jinak,” řekl pro E15 předseda správní rady Právovárečného měšťanstva v Plzni Karel Svoboda. Na to mají 15denní lhůtu od písemného doručení rozsudku.
Za svým si chce dál stát i Plzeňský Prazdroj. "Rozhodnutí soudu ve sporu o určení vlastnictví k ochranným známkám nás potěšilo,"podotkla pro E15 mluvčí podniku Jitka Němečková. "Nicméně vzhledem k tomu, že nejde o jediný soudní spor iniciovaný ze strany Právovárečného měšťanstva v Plzni, i nadále budeme důsledně hájit svá práva."
Právovárečné měšťanstvo v Plzni je nejstarší stavovskou korporací v Čechách a tvoří ho vlastníci 250 právovárečných domů v Plzni, mezi nimiž jsou i město a univerzita. Podnikalo pod firmou Měšťanský pivovar v Plzni, která mezi válkami vlastnila většinu akcií Plzeňského Prazdroje.
Tento pivovar byl znárodněn v roce 1945. Právovárečníci jsou přesvědčení, že proces nebyl dokončený a po roce 1989 navíc nenastalo žádné majetkové vyrovnání.
„V archivu Úřadu pro průmyslové vlastnictví neexistuje jeden relevantní doklad, podle kterého by přešly známky na Plzeňské pivovary, národní podnik v Plzni, což je předchůdce dnešního Plzeňského Prazdroje,” vysvětlil Svoboda.
Kromě ochranných známek se právovárečníci domáhají také budov a pozemků v areálu plzeňského pivovaru. S tím Plzeňský Prazdroj nesouhlasí. "Máme zato, že všechny nároky byly v minulosti uspokojeny a charakter této aktivity je pouze spekulativní," dodala jeho mluvčí Němečková.
Snahy měšťanstva byly dosud odmítány pro jeho údajnou neexistenci. V roce 2013 ale Nejvyšší soud rozhodl, že je kontinuálně existujícím subjektem práva. Krajský soud pak zapsal Měšťanstvo do obchodního rejstříku s datem vzniku 25. února 1842. Umožnil mu tak hájit své nároky a práva soudní cestou.
