Proti předcházejícímu čtvrtletí se nominální mzda zvýšila o 0,8 procenta po očistění od sezónních vlivů. Na jejím růstu se podílely stoupající mimořádné odměny a prémie. ČSÚ upozornil, že takové nepravidelné příplatky pravděpdobně nedostali všichni zaměstnancí a růst mezd tak byl nerovnoměrný.
Druhým neobvyklým faktem je stoupající počet nedopracovaných placených dní. Zaměstnancí prý totiž během kratší nemoci častěji čerpají dovolenou. „Tento trend ovlivňuje úroveň průměrné mzdy, protože náhrada za dovolenou je placena průměrem předchozího období, zatímco za první tři dny nemoci nedostává zaměstnanec žádnou náhradu a potom čerpá nemocenskou,“ vysvětlil úřad.
V podnikatelské sféře mzda rostla stejně jako v celkovém průměru. V nepodnikatelské sféře byl nárůst o jednu desetinu slabší a tím pádem zde reálné mzdy klesly o 0,2 procenta. Mzdy meziročně nejvíce rostly v zemědělství a lesnictví a ve zdravotnictví a sociálních službách. V obou případech nominální růst přesáhl šest procent.
Průměrné měsíční mzdy během posledních dvou let:
Statistici dodávají, že počet zaměstnanců se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 0,4 procenta. největší propad zaznamenalo stavebnictví, kulturní, zábavní a rekreační služby. Naopak v oboru realit stoupl počet zaměstnanců o 7,7 procenta, v této profesi ale současně nejvíce klesly mzdy, a to o 2,4 procenta.
Dlouhodobě nejvíce rostou platy vzdělaným a kvalifikovaným zaměstnancům. Dokládá to srovnání růstu mezd od roku 1988 do současnosti, které provedl Český statistický úřad (ČSÚ). Podle zjištění statistiků si totiž od roku 1988 platově nejvíce polepšili pracovníci ve finanční sféře či lékaři, kterým mzdy vzrostly reálně o stovky procent. Naopak horníci či řidiči na tom byli lépe před rokem 1989.
