“Největší chybou v historii společnosti bylo, že jsme nezrealizovali koupi Slovenské Elektrárne. Kdyby se to bývalo podařilo, ČEZ by dnes byl v naprosto odlišné pozici. Pokud by tato aktiva byla na prodej, zahájíme intenzivní jednání,“ řekl Beneš.
ČEZ podal nabídku na koupi 66procentního podílu ve slovenské energetice v roce 2004. Neuspěl a může litovat. Vítěz tendru a dnešní držitel většinového podílu Slovenských elektráren – italský Enel - totiž od Slovenska dostal 3,8 miliardy eur (téměř 103 miliard korun) na dostavbu atomové elektrárny v Mochovcích. Dnes už slovenská aktiva Enelu na prodej nejsou. Potvrdila to mluvčí společnosti v emailu pro agenturu Bloomberg.
„Je čas aby se ČEZ zaměřil na stabilnější trhy. Zejména domácí. Z ciziny jsou to jistě Německo, Polsko a Slovensko,“ říká Bohumil Trampota, analytik J&T Banky. Podle něj je tedy investiční záměr šéfa ČEZ správný. To, zda společnost na nákup nových aktiv dostane šanci, ale není jisté. „Na obchod musí být dva. Nestačí jen kupující, musí tam být i prodejce,“ naznačuje Trampota nezájem zahraničních společností o prodej svých aktív.
Láká zejména Polsko
Největší šance na rozšíření jsou podle odborníků v Polsku. Tamní energetika prožívá nejmasivnější nárůst. „V Polsku podle mého názoru půjdou investovat do větrných elektráren,“ říká Bohumil Trampota.
Mimo hru ale není ani rozšíření na domácím trhu. O zrušení tendru na dostavbu Temelína ČEZ rozhodl ČEZ 10. dubna. Beneš uvedl, že dostavba Temelína je bez státní garance nemožná. Hodnota zakázky se odhadovala na několik set miliard korun. ČEZ však současně tvrdí, že zrušení tendru na dostavbu Temelína neznamená konec příprav na jeho budoucí rozšíření.
Špatné zkušenosti z Východu
Pro ČEZ je zisk nových rostoucích aktiv důležitý, několikrát se už ale při zahraničních investicích spálil - zejména v Albánii, Rumunsku a Bulharsku. Výrazná zahraniční expanze ČEZu je spojena především s érou Benešova předchůdce Martina Romana. Firma s přebytkem aktiv zkusila štěstí v Rumunsku, pak v Polsku, Srbsku, Turecku či Albánii.
Balkánské dobrodružství ale po úderu krize vyšlo ČEZ pěkně draho. V Albánii se musel zbavit ztrátové dcery, v Bulharsku zase ČEZ hrozí ztráta licence.
Poslední strategii zahraniční expanze ČEZ schválil v roce 2004. Zahraniční společnosti ČEZ v posledních pěti letech stabilně vytvářejí osm až 12 procent provozního zisku celé skupiny. Nejvíc ČEZ investoval v roce 2009.
Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk firmy se loni meziročně snížil o 12,3 procenta na 35,2 miliardy korun.
