V roce 2014 vyvezly USA do světa 106 milionů tun uhlí. Loni to bylo 84 milionů tun. Vývoz do klíčových evropských destinací jako Velká Británie a Itálie spadl na polovinu. Ještě horší je bilance vývozu do Číny. Před třemi lety do Číny mířilo přes devět milionů tun uhlí, loni to bylo sotva půl milionu tun.
V samotných Spojených státech se uhlí nedokáže prosadit proti levnému zemnímu plynu. Loni v dubnu poprvé elektrárenské firmy vyrobily více elektřiny z plynu než z uhlí. Tato dominance plynu pokračovala i ve druhé polovině roku. Uhlí se snaží s energetického mixu vytlačit i vláda přísnějšími ekologickými požadavky na elektrárny. Těžařům tak pro udržení podílu na trhu nepomáhá ani pád cen uhlí, které proti průměru z let 2010 až 2014 klesly loni v jednotlivých těžebních oblastech až o 29 procent.
Výsledkem je útlum těžby. Za celý loňský rok EIA odhaduje, že se ze země v USA vytěžilo 992 milionů tun černého uhlí. To je o deset procent méně než v roce 2014 a nejnižší úroveň od roku 1986. Nejvíce, o 40 procent, se těžba propadla v Apalačském regionu, kde se uhlí dobývá v hlubinných dolech. Při aktuálních cenách už tamní těžaři nedokážou pokrýt ani provozní náklady dolů.
Výjimkou je illinoiský revír, kde jsou největší americké povrchové doly, kde jsou náklady těžby nejnižší. Z nich se loni vytěžilo o 8 procent uhlí více než v předchozím roce. A to navzdory poklesu cen tamního uhlí o 29 procent.
Globální poptávka klesne
Život těžařů uhlí bude v následujících letech stále těžší, upozorňuje Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Globální poptávka po uhlí v příštích pěti letech bude o 500 milionů tun nižší, než agentura odhadovala v roce 2014. Největší zásluhu na tom má rychlý pokles spotřeby uhlí v Číně.
IEA dokonce pracuje se scénářem, že Čína je už za vrcholem své spotřeby uhlí. Pokud by se tento předpoklad potvrdil, pak by v roce 2020 celková světová poptávka nečinila 5814 milionů tun, ale 5500 milionů tun uhlí. Dosavadní tlak na pokles cen by se tím dál prohloubil.
