ANALÝZA: Atom jako 5G sítě. Britsko-čínský svár ohrožuje jadernou energetiku

Před pěti lety spřádali čínský prezident Si Ťin-pching (vlevo) a tehdejší britský premiér David Cameron dalekosáhlé plány o spolupráci svých zemí. Dnes jsou tyto záměry v troskách.

Před pěti lety spřádali čínský prezident Si Ťin-pching (vlevo) a tehdejší britský premiér David Cameron dalekosáhlé plány o spolupráci svých zemí. Dnes jsou tyto záměry v troskách. Zdroj: Reuters

Vytlačování čínské společnosti Huawei z Británie a z dalších zemí zbrzdí tamní výstavbu telekomunikačních 5G sítí. Odborníci se přou, jak silný tento dopad reálně bude. Mezitím už ale britsko-čínský svár začíná zasahovat i jiné strategické odvětví. Pokud Londýn změní své postoje a odmítne také čínskou účast v projektech nových jaderných reaktorů, bude to fakticky další rána pro atomovou energetiku. A to nejenom v Británii a v Číně.

„Plánované čínské investice v britském jaderném sektoru jsou příštím problémovým bodem pro Londýn a Peking,“ napsal minulý týden právník a energetický analytik Philip Crowe na webu magazínu The Diplomat. Bývalý šéf konzervativců Iain Duncan Smith prohlásil, že Britové musejí přehodnotit kontrakty s Číňany i v tomto odvětví.

Skupina aktivních odpůrců spolupráce s Číňany v Konzervativní straně, která měla významný vliv na rozhodnutí vlády Borise Johnsona, pokud jde o Huawei, argumentuje, že čínské angažmá v atomové energetice znamená podobná bezpečnostní rizika jako v 5G sítích. Rovněž stínová ministryně labouristů Lisa Nandy uvedla, že Británie musí najít domácí alternativy k čínským telekomunikačním a jaderným technologiím. A není pochyb, že se nyní vláda v Londýně těmito tématy skutečně zabývá.

Britská brána, čínské peníze

Britské plány stavět jaderné elektrárny přitom sleduje celý svět, stejně jako čínské ambice vyvážet reaktor nejnovější generace Hualong na zahraniční trhy. Právě Britové a Číňané měli ukázat, že rozvoj jaderné energetiky zdaleka není u konce. Pro Číňany mělo být Spojené království branou na vyspělé západní trhy.

Brity lákaly v první řadě čínské peníze. Na světě dnes není mnoho investorů, kteří by se do výstavby atomových reaktorů hrnuli. Čínská státní společnost CGN ano. V britských elektrárnách Hinkley Point C a Sizewell C byla ochotna se spokojit s rolí minoritního partnera francouzské firmy EDF. Číňané tím ale v Británii sledovali ambicióznější cíl – v případě budoucí elektrárny Bradwell B už se sami měli stát majoritním investorem a chtěli do ní dodat právě své reaktory Hualong.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!