Anketa E15: Drahé energie decimují průmysl. Mohou ho vytlačit z celé Evropy

Vítkovice Hammering, závod na zpracování kovů

Vítkovice Hammering, závod na zpracování kovů Zdroj: ČTK / Ožana Jaroslav

Petr Kusý, Energetický regulační úřad
Michal Macenauer, ředitel strategie energetické poradenské společnosti EGÚ Brno.
Jiří Matoušek, člen představenstva společnosti Centropol
Blahoslav Němeček
Petr Paukner Carbounion
6
Fotogalerie

Zastropovat ceny elektřiny na evropské úrovni, korigovat unijní plány přechodu na obnovitelné zdroje a šetřit. Tak se dá ve stručnosti shrnout většinový pohled energetických expertů, kteří v anketě deníku E15 odpovídali na pět níže uvedených otázek k současnému růstu cen energií. A výkon vlády? V bezprecedentní situaci podle nich dělá, co může. I když by mohla více pomáhat firmám, a hlavně pracovat rychleji. Před vydáním ankety ale vláda přece jen ujistila, že evropské řešení vysokých cen buď nahradí, nebo doplní tak, aby byly pro domácnosti a firmy přijatelné.

1. Pomohlo by evropské oddělení ceny plynu od elektřiny (dotování plynových elektráren), jak navrhuje ministr průmyslu Jozef Síkela? Je šance to na  evropské úrovni prosadit?

2. Má jít Česko vlastní cestou zastropování cen, nebo počkat, zda se podaří dojednat společné evropské řešení?

3. Jak by mohla ona správná česká cesta vypadat?

4. Co mohou v současné situaci dělat podniky?

5. Jak si v řešení energetické krize vede vláda?

 

Michal Macenauer, EGÚ Brno

Michal Macenauer, ředitel strategie energetické poradenské společnosti EGÚ Brno.Michal Macenauer, ředitel strategie energetické poradenské společnosti EGÚ Brno. | ČTK

1. Dotování ceny plynu pro výrobu elektřiny by mělo velmi pravděpodobně pozitivní dopad. Odhadujeme, že ušetřené náklady za elektřinu by mohly být čtyř- až sedminásobkem nákladů na ono dotování/stropování ceny zemního plynu pro výrobu elektřiny.

2. Prvořadé je řešení na úrovni EU. Například dotování ceny zemního plynu pro výrobu elektřiny jen v Česku by nemělo smysl, tedy pokud bychom neoslabili možnost mezistátní výměny. To se, doufám, nestane, protože Česko je závislé na dodávkách zemního plynu a ropy ze zahraničí a v případě nouze budeme potřebovat solidární dodávky, k nimž by nebyla v případě jednostranného vyčleňování země na poli elektřiny ochota. Stát by měl ale vytvořit záchranný program pro firmy. V tuto chvíli už je nutné postupovat selektivně a pomáhat těm ohroženějším energeticky náročným provozům, a naopak méně nebo vůbec sektoru služeb. Pomoc domácnostem pak může být kombinací mírné plošné podpory a selektivní vyšší podpory sociálně slabším či energeticky nyní znevýhodněným. Selektivní systém však bude mimořádně administrativně náročný a v daném čase nemusí být vůbec realizovatelný.

3. Musí to být kombinace vícero opatření. Krom toho, co se všude diskutuje, důrazně doporučuji politikům soustředit se na co největší tlak na změnu ekologicko-energetické politiky. Zcela dominantní vliv na zdražení zemního plynu má v tuto chvíli ruské vydírání. Nesouhlasím však s těmi, kteří účelově zamlčují příspěvek nereálných požadavků na rychlou dekarbonizaci ze strany EU. Ten vedl ke zvyšování závislosti na zemním plynu (jen mezi roky 2015 a 2021 se zvýšil podíl elektřiny z plynu v EU z devíti na 17 procent), ke zvyšování ceny vlivem nepredikovatelně drahé povolenky na emisi CO2, k obrovskému podfinancování zdrojů elektřiny a k minimalizaci investic do nedotovaných zdrojů elektřiny vzhledem k naprosté nepředvídatelnosti rentability takové investice. To celé se plně projeví, až opadne problém se zemním plynem.

4. Téměř nic, protože všechny podniky už jsou v režimu maximálních energetických úspor. Mohou jen omezovat výrobu a čekat. Vysoké ceny energií povedou k přesunu průmyslu za hranice EU a krom jiného i k budování ještě větší závislosti na dodávkách zboží. V tuto chvíli se hraje jen o to, jak závažný onen přesun bude.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!