Česká republika má od turecké strany de facto nabídku převzít všechna aktiva nedokončeného projektu Adularya, který zahrnuje hnědouhelnou elektrárnu, na jejíž výstavbě se podílely české firmy. Po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to řekl premiér Andrej Babiš. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček přitom odpoledne uvedl, že ztráta pro český stát bude v každém případě velká. Babiš a Havlíček jsou s podnikatelskou delegací na třídenní návštěvě Turecka.
V tuto chvíli Česko hraje nejen o výši ztráty, ale také o další zakázky v Turecku a o spolupráci s tureckými organizacemi, řekl Havlíček po jednání s tureckou ministryní obchodu Ruhsar Pekcanovou.
Česká exportní banka (ČEB) na projekt Adularya půjčila téměř 12 miliard korun. Celková pojistná angažovanost státní pojišťovny EGAP je podle dřívějších informací 16,1 miliardy korun, nesplacená výše jistiny úvěru ČEB byla 11,7 miliardy korun.
Projekt, který zahrnuje nedokončenou hnědouhelnou elektrárnu Yunus Emre a sousední lignitový důl, byl jedním z důvodů, které přivedly k úpadku firmu Vítkovice Power Engineering, jež byla hlavním dodavatelem stavby. Uhlí údajně neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny. Dostavba by mohla přijít až na více než tři miliardy korun. Situaci navíc ztížila skutečnost, že po pokusu o puč v Turecku v roce 2016 holding Naksan, do kterého Adularya patří, skončil v rukou státu.
„Řešili jsme i případ Adularye, kde víceméně došlo k zásadní pozitivní změně pozice z turecké strany. Máme de facto nabídku převzít celá aktiva. V rámci ČEB a EGAP to budeme analyzovat, ale je to samozřejmě zásadní obrat v této kauze. Jsem tomu velice rád, že tu máme konkrétní návrh na řešení,“ řekl Babiš.
Ještě v úterý odpoledne ministr Havlíček řekl, že obě strany čekají velice citlivá jednání. „V každém případě ztráta pro český stát bude velká, na to se připravme,“ poznamenal. Upozornil, že bude třeba, aby se obě strany pokusily dosáhnout kompromisu, a že bude patrně nutné, aby jeho součástí byla nabídka českého subjektu, který by dostavěl a zprovoznil alespoň část elektrárny.
V srpnu se uskutečnilo třetí kolo tendru na prodej elektrárny, opět se ale nepřihlásil žádný zájemce. Druhý pokus o prodej se uskutečnil na začátku července, první v lednu.
Česká delegace dopoledne jednala také s prezidentem tureckého obranného průmyslu. Představila mu pět českých společností, které působí v oblasti letectví, ale i výroby automobilů nebo vývoje informačních systémů. „Jsme členy NATO, Turecko má druhou největší armádu v NATO a investuje obrovské prostředky do obranného průmyslu,“ uvedl Havlíček.
