Bendl chce podporovat investicemi například typické malé bioplynové elektrárny s výkonem do 500 kilowatt, která je napojená na živočišnou výrobu ve svém místě. „Je třeba stanovit cenu energie a ten zemědělec se do toho musí vejít. Zemědělec si to musí spočítat. Ne naopak jako u fotovoltaiky,“ řekl Bendl.
V Česku je celkem 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy. Zhruba třetina z toho je využitelná pro energetické účely. Z celkové zemědělské plochy se nyní pro pěstování biopaliv využívá 2,9 procenta zemědělské půdy.
Využívání zemědělské půdy pro vyrábění obnovitelné energie může podle Bendla pomoci diverzifikaci českého zemědělství, prioritou ale zůstává pěstování potravin. „Prioritou je potravinová dostatečnost,“ řekl Bendl.
S tím souhlasí i Václav Cílek, člen poradní skupiny, která v současnosti vytváří Státní energetickou koncepci. „V budoucnosti bude potřeba více potravin,“ předpověděl Cílek. Zároveň varoval před znehodnocením půdy. „Devadesát procent půdy je v rukou nájemců. Ti chtějí hlavně rychlý zisk,“ varoval Cílek.
Do jakéhokoli zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie (OZE) je podle Cílka potřeba zavést monitorování, aby ho šlo rychle změnit, jako je tomu třeba v sousedním Německu. Česko musí podle směrnic EU do roku 2020 dosáhnout podílu 13,5 procenta OZE na výrobě energie. Účastníci konference se shodli, že Česko kvótu bez problémů stihne naplnit. Rozcházejí se však v názoru na to, jakou formou by měly být OZE podporovány.
Ministerstvo zemědělství i průmyslu a obchodu jsou spíše pro podporu investic a výzkumu nových technologií. Energetický regulační úřad (ERÚ) chce zastavit dotace pro OZE. S podporou OZE ale počítá zákon, který nyní poslanci podruhé předložili prezidentu Václavu Klausovi.
