Boj o české miliardy utopené v Turecku finišuje. Zájemci se bojí Erdogana

Česká exportní banka uzavře tendr na dědictví ze stavby turecké elektrárny Adularya

Česká exportní banka uzavře tendr na dědictví ze stavby turecké elektrárny Adularya Zdroj: Adularya

Česko bude mít brzy jasněji v tom, jak drahé bude pro stát dávné dobrodružství českých byznysmenů při stavbě turecké elektrárny Yunus Emre. Na počátku dubna totiž Česká exportní banka uzavře tendr na prodej obří pohledávky za tamní státní firmou Adularya, která elektrárnu vlastní.

Nominálně zhruba dvanáctimiliardová pohledávka bance před lety propadla jako zajištění úvěru konsorciu českých dodavatelů poté, co si v Turecku na projektu vylámala zuby strojírenská firma Vítkovice Power Engineering miliardáře Jana Světlíka.

„Tendr probíhá a v souladu s pravidly byl termín jeho uzavření prodloužen do prvního dubna 2021,“ uvádí mluvčí České exportní banky Jan Černý. Ještě na sklonku loňského roku se počítalo s tím, že tendr bude uzavřen už během prvního čtvrtletí. Součástí prodeje pohledávky jsou i související práva.

Jak uváděl zápis z jednání valné hromady České exportní banky z konce roku, banka inzerovala prodej pohledávky v periodikách několika různých států a některé z potenciálních investorů oslovila i napřímo. „Turečtí zájemci se obávají obstrukcí správce Adularya při nakládání s elektrárnou,“ uvádí zápis.

Původně soukromá a stále nedokončená elektrárna je nyní nepřímo ve vlastnictví a správě tureckého státu, a to prostřednictvím státního holdingu Naksan. Ten byl zestátněn po pokusu o puč v Turecku v roce 2016. Podle znalců však pohledávka, jejíž tržní hodnota může být podle informací deníku až v řádu jednotek miliard korun, představuje nejen kvůli politickému riziku značně nejistou investici, pročež jsou potenciální zájemci spíše zdrženliví.

„Do takové investice může jít v zásadě někdo, kdo zná projekt do úplného detailu. Takové věci jsou odsouzené k tomu, aby to nakonec koupil za nízkou cenu někdo, kdo nyní v Turecku takříkajíc číhá za bukem,“ uvádí energetický expert Michal Šnobr s tím, že prodej pohledávky takřka jistě neskončí zásadním úspěchem.

„Neexistuje dobrá varianta, buď to Česká exportní banka prodá a pro někoho to bude velmi dobrý obchod, anebo pohledávka bance zbyde,“ dodává Michal Šnobr. Samotné nedokončení turecké elektrárny bylo podle jeho názoru kombinací řady chyb, pokud jde o technologie i samotné načasování.

Česká exportní banka se snažila několik posledních let pohledávku marně vymoci a osud elektrárny se stal i tématem politických jednání mezi Českem a Tureckem.

V loňském roce banka nechala problematickou pohledávku ocenit a na sklonku roku ohlásila tendr na její prodej. Podle zmiňovaného prosincového zápisu z valné hromady banky měli investoři podat nabídky do konce letošního ledna.

Adularya: V krizi se narodila, v krizi zůstala

Projekt hnědouhelné elektrárny Adularya odstartoval v roce 2008 pouhých 50 kilometrů od turecké metropole Ankary. Česká exportní banka na startu podpořila účast českého konsorcia firem Ferrit a tandem firem BTG Energy a Vítkovice Power Engineering, spadajících pod skupinu podnikatele Jana Světlíka Vítkovice Holding, půjčkou 11 miliard korun, kterou jako garant kryla Exportní garanční a pojišťovací společnost.

Elektrárna ale nebyla nikdy dokončena a problémy spojené se stavbou dopadly na účastnické firmy. Turecký vlastník projektu Naksan se poté několik let neúspěšně pokoušel nedokončenou elektrárnu prodat.

Do projektu bylo investováno celkem přes 700 milionů eur, tedy přes 18 miliard korun, z rozhodující většiny tak investici pokryly peníze z úvěru České exportní banky. Projekt zahrnující nedokončenou hnědouhelnou elektrárnu Yunus Emre a sousední lignitový důl byl jedním z důvodů, které přivedly k úpadku firmu Vítkovice Power Engineering, jež byla hlavním dodavatelem stavby. Uhlí údajně neodpovídalo kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny.

Jednou z variant v roce 2019 bylo, že Česko od turecké strany celá aktiva projektu Adularya převezme. K tomu ale nakonec nedošlo. Ministerstvo průmyslu a obchodu už tehdy uvedlo, že výsledkem bude značná ztráta pro stát. Elektrárna je tvořena dvěma jednotkami, každá s výrobní kapacitou 145 megawattů. Jednotka A již byla v provozu testovací fáze v roce 2016 a jednotka B byla v loňském roce před technickým dokončením.