BP obvinila Transocean, že jeho ropná plošina nebyla schopna provozu na moři. Zdůraznila přitom, že pojistný ventil na plošině nezafungoval a nezastavil proud ropy a zemního plynu, který vytryskl z vrtu a způsobil explozi.
BP proto požadovala od Transoceanu náhradu výdajů, které měla v souvislosti s odstraňováním následků havárie. Za loňský rok už vynaložila 17,7 miliardy dolarů, počítá ale s vyplacením dalších zhruba 23 miliard.
Transocean ale takový výklad odmítl. Deepwater Horizon podle něj byla moderní plošina s dobře vyškoleným personálem. Americká firma naopak obvinila BP, že špatně vyhodnotila rizika spojená s hloubením vrtu v hlubokém moři a neupozornila svého partnera na možné nebezpečí.
Transocean také tvrdí, že BP špatně navrhla zajištění vyhloubeného vrtu, což umožnilo únik ropy. Pojistný ventil prý selhal, protože musel čelit neočekávaně vysokému tlaku ve vrtu.
Fond na odškodné nevyužili všichni, nyní BP očekává žaloby
BP po loňské havárii vytvořila fond s rozpočtem 20 miliard dolarů, z něhož mělo být hrazeno odškodné lidem, které ropná skvrna připravila o živobytí. Očekává se ale, že z fondu nečerpali všichni a že se příští rok objeví desítky žalob, které budou požadovat vyplacení odškodného nad rámec prostředků uložených ve fondu.
Američtí vyšetřovatelé označili BP za hlavního viníka havárie, takže firma musela uhradit i náklady spojené s likvidací ropné skvrny a s obnovou znečištěného pobřeží. Britský koncern ale tvrdí, že na havárii mělo podíl víc firem, a požaduje, aby se dělily i o náhradu škod.
Těžební plošina Deepwater Horizon vybuchla v Mexickém zálivu loni v dubnu a exploze zabila 11 lidí. Z vrtu v hloubce 1500 metrů poté začala unikat ropa a trvalo tři měsíce, než se únik podařilo zastavit. Do moře se dostalo na 800 milionů litrů suroviny.
