Klesajících cen energie si všimly i společnosti z energeticky náročných odvětví, které ještě před pár lety Spojené státy opouštěly. Řeč je o chemických závodech a ocelárnách.
Stovky milionů dolarů se už rozhodly investovat do nových oceláren v USA rakouská společnost Voestalpine či americký ocelářský gigant Nucor. To jsou dva z pěti projektů nových oceláren, které se připravují nebo už jsou ve výstavbě a jež budou k čištění oceli používat právě zemní plyn místo uhlí. Tato technologie je známá zhruba 30 let, ale kvůli vysokým cenám plynu se dosud nevyplácela.
Plyn začíná být klíčový i pro dálkovou silniční dopravu. Řada dopravců přechází z benzinu a nafty na stlačený nebo kapalný zemní plyn. Zasilatelská společnost UPS například koupila 48 velkých nákladních aut pro dálkovou dopravu, které budou jezdit na kapalný plyn.
„Cena plynu v USA je díky břidlicové revoluci třetinová ve srovnání s Evropou a pětinová ve srovnání s Japonskem. Předpoklad je, že by díky zlepšování technologií mohla dál klesat,“ tvrdí Edward Chow z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. To je jeden z předpokladů, aby se USA staly z dovozce vývozcem plynu. „Ještě před pár lety se připravovalo čtyřicet projektů na výstavbu dovozních terminálů, teď úřady posuzují dvacítku žádostí o licenci na vývoz plynu,“ dodává Chow.
Jakkoli jde o scénář, který nastane nejdřív za deset až patnáct let, už teď americký plynový boom mění světový trh s plynem. Export plynu z Kanady, který donedávna mířil výhradně do USA, už klesl o třetinu. Podobně je na tom i Austrálie, jejíž vývozci byli závislí na odbytu v Americe.
Dlouhodobě může rostoucí americká soběstačnost v produkci plynu zahýbat i cenami této komodity v jiných částech světa. Uvolněný plyn na světovém trhu, který už USA nepotřebují, může mířit za příznivější ceny do Evropy či Asie.
