Brusel slibuje revoluci v energetice, zdrojem číslo jedna má být efektivita

Evropská komise

Evropská komise Zdroj: Pixabay

Maroš Šefčovič
Maroš Šefčovič
Maroš Šefčovič
Maroš Šefčovič
Maroš Šefčovič
8
Fotogalerie

Bude to největší revoluce v evropské energetice od vybudování moderních energetických systémů. S tímto slibem dnes Evropská komise zveřejní poslední balík pravidel, která budou klíčová pro vývoj evropské energetiky po roce 2020.

Podle dostupných informací bude mezi návrhy komise závazný cíl pro snížení spotřeby energií v roce 2030 o třicet procent proti referenčnímu scénáři. „Energetickou efektivitu považujeme za zdroj energie číslo jedna,“ říká Maroš Šefčovič, místopředseda komise pověřený projektem Energetické unie.

Šéfové států a vlád se přitom přede dvěma roky dohodli na 27 procentech. V novele směrnice o obnovitelných zdrojích komise s největší pravděpodobností potvrdí cíl zvednout podíl zelené energie v roce 2030 na 27 procent. Komise už dříve oznámila, že obnovitelné zdroje by měly mít stejný přístup na trh jako konvenční elektrárny.

Nové větrné, solární a další zelené elektrárny by proto měly ztratit právo, aby jejich elektřinu povinně distributoři odebírali do svých sítí. Součástí balíku budou také nová pravidla pro kapacitní mechanismy, které už jedenáct členských zemí zavádí. Jde o platby vlastníkům konvenčních elektráren za to, že jejich zdroje nevyrábějí elektřinu, ale jsou připravené ke startu v případě nouze.

Zástupci ekologických organizací kapacitní platby kritizují jako skryté dotace starým uhelným elektrárnám s nízkou účinností. Z informací z komise vyplývá, že na platbu by mohly mít nárok jen elektrárny, jejichž emise oxidu uhličitého nepřekročí určitou hranici. „Proč budujeme kapacitní mechanismy, když v Evropě je přebytek elektrárenských kapacit,“ podivuje se přesto lucemburský europoslanec Claude Turmes.

Povinné národní plány
V členských státech budí obavy způsob, jak je bude chtít Evropská komise (EK) přinutit, aby dohromady splnily stanovené závazné cíle energetické účinnosti a podílu obnovitelných zdrojů. Budou sice sestavovat národní energetické a klimatické plány, v nichž si stanoví vlastní cíle. EK pak jednotlivé závazky sečte a porovná je s těmi celoevropskými. Podle dostupných informací zatím EK ale nepočítá s tím, že by uzákonila konkrétní nástroje, jak by mohla členské státy donutit k rychlejšímu snižování spotřeby energie nebo rozvoji obnovitelných zdrojů.