Chování PKN v Unipetrolu překročilo únosné meze, říká Michal Šnobr

Zdroj: Anna Vacková, E15

10
Fotogalerie

Po osmi letech od nákupu prvních akcií Unipetrolu došla investorům z okruhu J&T trpělivost. Domáhají se svolání mimořádné valné hromady, kde chtějí mimo jiné vysvětlení, proč Unipetrol koupil zpět ztrátovou Spolanu Neratovice. Žádají i mimořádnou dividendu. „Chceme, aby Unipetrol ze sebe vyždímal svůj potenciál, na který má a který patří nejen majoritnímu vlastníkovi,“ říká Michal Šnobr, který je poradcem J&T pro oblast energetiky a zastupuje minoritní akcionáře Unipetrolu.

Nedávno jste podali žalobu na Unipetrol kvůli akvizici Spolany Neratovice. Čeho chcete u soudu dosáhnout?

Chceme svolat mimořádnou valnou hromadu. Požádali jsme o její svolání řádně, jak to má podle zákona být. Navrhli jsme na ni zhruba deset bodů k projednání. Na konci všech lhůt nám představenstvo Unipetrolu oznámilo, že žádost čtvrtinového akcionáře nepovažuje za relevantní.

Neznám obdobný případ ani z doby divokých devadesátých let a nechápu, jak si majoritní akcionář může dovolit nesvolat valnou hromadu s objektivními body jednání, mezi nimiž je třeba návrh na výplatu mimořádné dividendy.

Soud má Unipetrolu svolání valné hromady nařídit?

Necháme na soudu, aby naše důvody posoudil a případně nás jako menšinové akcionáře pověřil svoláním valné hromady. Mezitím budeme připravovat svolání další mimořádné valné hromady. Určitě se jí dočkáme. Mimochodem je to poprvé, kdy akcionáři kolem J&T žádají o svolání mimořádné valné hromady. A to už akcie vlastníme nějakých osm let. Nejde o zneužití pozice minoritního akcionáře. Máme ale pocit, že chování majoritního vlastníka překročilo únosné meze.

Co chcete na valné hromadě projednat?

Navrhujeme výplatu mimořádné dividendy na základě stavu financí a vývoje hospodaření Unipetrolu. Chceme sdělit naše stanovisko k akvizici Spolany. Chceme slyšet, proč si Unipetrol v době historicky nejnižších úrokových sazeb na nutné investice nepůjčuje, jak by to dělal každý odpovědný hospodář, a naopak shromažďuje hotovost, a proč volí úplně jinou strategii než mateřská společnost PKN Orlen. Chceme znát vývoj kauzy kolem výbuchu etylenové jednotky v Litvínově včetně plnění od pojišťoven, což Unipetrol také nezveřejnil v plném znění. Chceme vědět, jak je to s pojištěním v případu havárie v rafinerii Kralupy.

Unipetrol reportuje vývoj kolem pojištění havárií v rámci čtvrtletních výsledků. To vám nestačí?

To je pravda, ale není to detailní a úplná informace. Je to absolutní minimum. Výpadek etylenové jednotky vyřadil hlavní činnosti Unipetrolu. O výsledku za rok 2016 proto nerozhodne provozní výkonnost, ale plnění od pojišťoven. Na valné hromadě v červnu jsme slyšeli, že jakmile bude případ uzavřený, dostaneme ucelené informace.

Co byste rádi slyšeli?

Počínaje tím, proč k haváriím vůbec došlo, přes odpovědnost za škody, důsledky pro budoucí pojistky a dopady do hospodaření společnosti včetně cash flow a mnoho dalších informací.

Unipetrol tvrdí, že novou střednědobou strategii včetně dividendové politiky, po níž voláte, představí na začátku příštího roku. Vy mu nevěříte?

To nám postupně říkají už tři roky. Pořád tvrdí, že něco zveřejní, ale přitom mezitím bez jakéhokoliv projednání se dozvíme, že Unipetrol koupil Spolanu za milion eur, že ze společnosti zmizel Paramo Asfalt a řadu dalších negativních informací. Bez jakýchkoliv diskuzí se sloučila akciová společnost Česká rafinérská se společností s ručením omezeným Unipetrol RPA, dřívějším Chemopetrolem.

To je úplná novinka. Spojením vzniká mlha, v níž už nevidíte, jak jednotlivé segmenty fungují. Takto je popřeno doposud přehledné holdingové uspořádání Unipetrolu. Máme proto obavy o hodnotu majetku společnosti kvůli neprůhledným transakcím, jako byl třeba nákup Spolany. 

Máte sílu na to, abyste některé transakce zpochybnili nebo zvrátili?

Můžeme je zpochybnit. U Spolany to chystáme. Není to ale jednoduché, protože představenstvo odmítlo dát k dispozici jakýkoliv podklad, na základě čeho koupilo Spolanu za jeden milion eur. Neviděli jsme žádný znalecký posudek.

Známe jen výsledky Spolany z minulých let, kdy vykazovala ztráty a v roce 2015 se dostala do situace, kdy by fakticky měla na sebe vyhlásit konkurz. Zachránilo ji tehdy navýšení kapitálu přímo od Anwil, respektive PKN. Také víme, že Spolana je v kritické situaci, protože jí v polovině příštího roku končí integrované povolení pro tamní výrobu.

Unipetrol tvrdí, že Spolana mu nyní lépe zapadá do celého výrobního řetězce. Jak?

Spolana je kapacitně nezajímavá, technologicky nevyhovující, ztrátová. Ale tehdejší majoritní vlastník, tedy Anwil ze skupiny PKN, neudělal za deset let, kdy Spolanu vlastnil, vůbec nic. Nechal situaci dojít do fáze, kdy musel dobře vědět, že do poloviny roku 2017 nemůže žádnou novou výrobu rozjet.

Tak PKN přesunul problém Spolany ze své stoprocentní dcery Anwilu na svou 63procentní dceru Unipetrol. A část ztrát a nutných investic tak přehodil na menšinové akcionáře. Proto se budeme bránit jak na úkor celého Unipetrolu, tak na úkor jednotlivých členů představenstva Unipetrolu. Protože oni jsou zodpovědní za tyto kroky.

Nový ředitel Unipetrolu Andrzej Modrzejewski tvrdí, že počítá s postupným zadlužením firmy. Kam by se měl dluh podle vás vyšplhat?

Jsme přesvědčení, že firma má nadbytečný likvidní kapitál převyšující 50 korun na akcii. To je zhruba deset miliard korun. Vycházíme z toho, že letos i v příštím roce Unipetrol vykáže provozní zisk EBITDA kolem deseti miliard korun. Zadlužení na úrovni 1,5násobku EBITDA je zcela zdravé a přirozené.

Z toho vyplývá, že veškeré investice včetně pracovního kapitálu, které Unipetrol chystá, lze financovat i z půjček. O nadbytečný kapitál se může v relativně krátkém čase PKN s minoritními akcionáři podělit. Kromě toho čekáme na stanovení dlouhodobé dividendové politiky.

Vypadá to, že jediný váš zájem je vytáhnout z Unipetrolu peníze na dividendě. Investice do budoucnosti vás nezajímají?

Ano, chceme mimořádnou dividendu a chceme i nastavení pravidelné dividendové politiky podle vývoje hospodaření společnosti. Kdo rozumí financím, ví, že bezpečné zadlužení je zdravé a zvyšuje výnos vlastního kapitálu společnosti a to je pozitivní pro všechny akcionáře. Většinu investic, které má Unipetrol naplánované, jde krýt z půjček, které jsou dnes mimořádně levné a pro Unipetrol bezproblémově dostupné.

Kam by měl Unipetrol investovat, aby byl dlouhodobě prosperující firmou?

To je v zásadě dané. Primárně rozvíjet petrochemickou výrobu, aby do budoucna byla schopná reagovat na pokles v rafinerském výrobním řetězci. Všechny investice do modernizace provozů a inovování výroby už dávno měly být naplánované a měly běžet. Tak jako v Polsku. S investicemi, které vedení Unipetrolu chce dělat třeba v petrochemii, nemáme problém. Jde také o strategické rozhodnutí, jestli provozovat obě rafinerie, případně jak je konfigurovat, aby odpovídaly budoucím potřebám trhu.

Je vaším konečným cílem dotlačit PKN k tomu, aby váš podíl koupil a získal nad firmou stoprocentní kontrolu?

Jsme připraveni Unipetrol koupit, ale také náš podíl prodat, pokud bude nabídka odpovídat reálné hodnotě. PKN několikrát jasně řekl, že ani jednu variantu nechce. Takže se budeme snažit, aby trh akcii Unipetrolu vnímal jako důvěryhodné investiční aktivum, které bude mít jasnou strategii a jasnou dividendovou politiku. Unipetrol nesmí a nemůže být jen prostředek zájmů PKN. Pak cena akcie na burze poroste. Nepochybuji, že férová cena by mohla být až na dvojnásobku dnešní úrovně.

Nepřipravujete jen podmínky pro vstup čínského vlastníka do Unipetrolu?

Vím, že se to spojuje se vstupem čínského CEFC do J&T. Z pohledu CEFC je Unipetrol jejich obor podnikání. Je to jen jedna z variant, která se zatím na vážné úrovni neprojednávala.

Vy jste začal podobné argumenty jako u Unipetrolu používat i vůči ČEZ. Také tvrdíte, že ČEZ drží spoustu peněz a může vyplácet vyšší dividendy, než by odpovídalo čistému zisku. V čem jsou ty firmy podobné?

Argumentace sice vypadá podobně, ale je zásadně rozdílná. ČEZ od roku 2008 až do letoška grandiózně investoval, a to jak do výrobních aktiv, tak i do akvizic. V době, kdy byly nejvyšší ceny elektřiny a měl největší zisky, si fakticky na výplatu dividendy musel půjčovat. Teď už ČEZ nemá do čeho investovat.

V příštích pěti letech chce utratit za větrné parky v Německu a dalších zemích 60 miliard korun.

To je úplně směšný plán. V Německu jsou volné miliardy eur. Každý větrník, který je na prodej, je poptávaný penzijními fondy, pojišťovnami, bankami nebo soukromými investory. ČEZ je až poslední v řadě. V Německu se prostě nic rozumného koupit nedá, a pokud ano, bude to s minimálním výnosem nebo extrémně rizikové. Nedává to smysl.

Chcete, aby ČEZ navázal dividendu na cash flow a nedíval se na čistý zisk jako dosud. Z čeho je má platit, když ceny elektřiny pořád klesají a s nimi půjdou dolů i tržby?

Společnosti ČEZ vyšlo načasování investic. Ty poměrně přesně kopírují křivku cen elektřiny. Ta sice klesá, ale nižší jsou i investice. ČEZ díky tomu vytváří kladné cash flow i v situaci, kdy jsou ceny elektřiny nízké. Nyní nemá do čeho investovat a nemá před sebou ani velké splátky dluhu. Schopnost vyplatit dividendu nezávisí na výši čistého zisku v daném roce. Pokud máte dostatečný nerozdělený zisk z minulých let, záleží na cash flow. S tím, co ČEZ vytváří, si stabilní dividendu může bez problémů dovolit i nyní.

Michal Šnobr (46)

Od roku 1998 působí jako externí poradce finanční skupiny J&T v oblasti energetiky. Je aktivním investorem, minoritním akcionářem ČEZ a dlouhodobě se podílí na významných energetických obchodech skupiny J&T. Má více než 20 let zkušeností na kapitálovém trhu, na kterém působí od druhé vlny kuponové privatizace. Byl spoluzakladatelem úspěšné makléřské společnosti AKRO Capital. Dnes se kromě energetiky věnuje podnikání v oblasti cestovního ruchu, zemědělství, správy nemovitostí a také výrobě montovaných a kontejnerových staveb. Vlastní také síť kamenných prodejen videoher JRC.