Budoucí Evropa bude bez výraznějšího zastoupení hutí a dolů, říká miliardář Paukner

Petr Paukner, majitel fotbalového klubu Dukla Praha a společnosti Carbounion Bohemia obchodující s uhlím, elektřinou a plynem.

Petr Paukner, majitel fotbalového klubu Dukla Praha a společnosti Carbounion Bohemia obchodující s uhlím, elektřinou a plynem. Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Petr Paukner, majitel fotbalového klubu Dukla Praha a společnosti Carbounion Bohemia obchodující s uhlím, elektřinou a plynem.
Petr Paukner, majitel fotbalového klubu Dukla Praha a společnosti Carbounion Bohemia obchodující s uhlím, elektřinou a plynem.
Petr Paukner, majitel fotbalového klubu Dukla Praha a společnosti Carbounion Bohemia obchodující s uhlím, elektřinou a plynem.
Petr Paukner, majitel fotbalového klubu Dukla Praha a společnosti Carbounion Bohemia obchodující s uhlím, elektřinou a plynem.
Petr Paukner, majitel fotbalového klubu Dukla Praha a společnosti Carbounion Bohemia obchodující s uhlím, elektřinou a plynem.
8
Fotogalerie

Největší český obchodník s uhlím, společnost Carbounion Bohemia, se kvůli ústupu Evropské unie od uhlí vrhá do nových odvětví. „Nevěřím, že v Evropě budou v budoucnosti výrazně zastoupeny hutě či doly,“ říká její majitel Petr Paukner. I proto je stále aktivnější například v elektromontážích. Firmy, které v oboru vlastní, cílí na miliardové tržby.

Zdá se, že uhelný průmysl v Evropě pomalu končí. Jak to ovlivňuje váš byznys, který je na uhlí postaven?

Podstatně. Kolem uhlí se pohybuji takřka celý život. Obchodoval jsem s ním na každém kontinentu kromě Antarktidy. V posledních dvou letech se nicméně ukazuje, že jeho význam bude rychle klesat a ten ústup bude mnohem rychlejší, než si všichni mysleli. Ale já si nestěžuji a ani proti tomu nebojuji, že uhlí bude končit, jsem věděl už před pěti lety. Snažím se naopak vymýšlet jiné věci, třeba elektromontáže.

Zůstaňme u toho uhlí. Ani vy jste nečekal, že bude ustupovat tak rychle?

Ne. Myslel jsem, že ten proces bude pomalejší. U systému povolenek bylo jasné, že její cenotvorbu mají v rukách politici, kteří proces zdražování CO2 mohou buď zrychlit, nebo zpomalit. Rozhodli se pro to první. Odhaduji, že v roce 2025 může celý můj byznys s uhlím klesnout o čtvrtinu, přičemž se udrží maximálně do konce dekády. 

Co všechno do vašeho byznysu s uhlím počítáte?

Nákup a prodej uhlí pro elektrárny, teplárny a průmyslové výrobce.

Společnost Humatex, která se zabývá těžbou speciálního uhlí, takzvaného kapucínu, do něho tedy nepočítáte?

Ne. Tento bílinský závod má naopak budoucnost. Máme tam zásoby asi na dvacet let a každoročně nám to nese do 50 milionů EBITDY. Nyní se kapucín využívá zejména jako hnojivo v zemědělství, v budoucnu ale jeho význam může růst i ve zdravotnictví nebo například v kosmetice či potravinářství.

A železniční nákladní přepravu do vašeho uhelného byznysu počítáte?

To už ano. Byť samozřejmě přepravujeme i dřevo.

V minulosti jste zmiňoval, že právě v oblasti železniční přepravy chcete expandovat na Balkán. To platí?

Ano. Už jsme tam měli i několik setkání, ale spadla do toho pandemie a ta další postup znemožnila. Plán byl, že bychom tam dovezli naše uhlí, spálili ho v tamních zdrojích, vyrobili elektřinu a s tou potom dál obchodovali. Je tu jednoznačná výhoda, že balkánské země zatím nemusejí plnit striktní unijní protiuhlíkovou politiku. Jenže to nemusí platit dlouho, tyto země se s unií čím dál více sbližují a navíc trend ústupu uhlí nyní skutečně dramaticky akceleroval. Musíme to brát v potaz. Takže ještě nejsme rozhodnuti.

Jak tedy chcete úpadek svého byznysu kompenzovat?

Například v oblasti elektromontáží. Se společností E.ON mám firmu Union Grid, v níž držím dvě třetiny a se kterou se nám konečně daří získávat i nadlimitní, tedy dražší tendry. Od minulého roku mám v této oblasti také firmu CB Grid. Zatímco Union Grid staví rozvodny a nízkonapěťové sítě, CB Grid dělá vysokonapěťové přenosové sítě.

Jak velký to je byznys?

Union Grid má zhruba 400 milionů obratu, CB Grid asi polovinu. U obou společností bych ale tržby rád dostal na miliardu. Už nyní Union Grid generuje EBITDU asi 25 milionů.

Co vaše loňské výsledky?

Tržby klesly asi o devět procent na 7,7 miliardy a zisk před zdaněním asi o deset procent na 613 milionů. Letos to bude zase o něco nižší. Zatím dopady koronaviru příliš nepociťujeme, ale jsem přesvědčen, že to nejhorší teprve přijde, až se stát rozhodne ukončit všudypřítomnou podporu. Zatím jsou podniky na umělé výživě. Já si ale myslím, že to musíme pustit, některé podniky zkrátka nemá smysl zachraňovat a struktura ekonomiky se musí změnit. Například nevěřím, že v Evropě budou v budoucnosti výrazně zastoupeny hutě či doly.

Ve které oblasti se vás pandemie zatím dotkla nejvíce?

Právě v obchodu s energiemi. Představte si, že dodáváte několika firmám a ty najednou přestanou fungovat i odebírat. Máte tedy jedinou možnost, a to prodat energie na spotovém trhu. Jenže podobně se chovají i ostatní obchodníci, a cena proto padá a vy za prodanou elektřinu příliš neinkasujete.

V minulé krizi jste to řešili získáním dalších větších odběratelů. K tomu se nyní nechystáte?

Ne, nechceme. Mohli jsme mít další zákazníky, ale nešli jsme do toho. Chceme počkat, až se skutečně ukáže, kdo má na to, aby fungoval dál i bez podpory.

Vraťme se k uhlí. Jeho kondici dokáže poměrně věrohodně ilustrovat takzvaný uhelný spread, tedy rozdíl mezi cenami elektřiny vyrobené z uhlí a náklady na uhlí a emisní povolenky. Zatímco v roce 2018 byl rozdíl 25 eur za megawatthodinu, po většinu loňského roku to bylo už jen kolem 20 a nyní se to blíží desítce. Kolik času mají tuzemské uhelné zdroje na to, aby přešly na jiná média?

Už nyní se spalování samotného uhlí takřka nevyplatí. Nedává smysl. I v případě, že máte zdroj, do kterého nemusíte kvůli ekologizaci investovat, jsou variabilní náklady skoro vyšší než tržby. Nechci předbíhat jednání uhelné komise, ale myslím, že elektrárny budou potřebovat určitou přechodnou pomoc, aby mohly plynule přejít na jiný zdroj a aby se energetika decentralizovala. Třeba plyn vůbec nemusí být tak levný, jak se dnes prezentuje. Do ceny se promítnou například náklady na výstavbu potřebné infrastruktury, a pakliže se svět shodne na tom, že uhlí má jako mezistupeň nahradit právě plyn, zvýšená poptávka s cenou tohoto paliva také zahýbe.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!