Čechům kvete miliardový byznys v Ázerbájdžánu

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: saz.cz

Ázerbájdžánský trh, na kterém si vylámal zuby kontroverzní podnikatel Viktor Kožený, dnes nabízí mimořádné příležitosti českým firmám. Hodonínský výrobce silniční a železniční techniky SaZ dokonce v této zemi v posledních dvou letech získal dvě velké zakázky za třináct miliard korun na dodávky stavebních strojů, technologií i stavební práce při rozvoji tamní silniční sítě.

Především díky tomu, že Ázerbájdžán, který těží ze zisků z prodeje ropy i plynu, mohutně investuje do rozvoje dopravní infrastruktury.

Většinu úvěrů pro projekty SaZ poskytuje Komerční banka, pojišťuje je státní společnost Egap. „V roce 2010 jsme pojistili úvěr zhruba sedm miliard korun na rekonstrukci silnice z mezinárodního letiště Heydar Alijeva letos opět úvěr zhruba dvě miliardy na rozvoj silniční sitě,“ potvrdil E15 mluvčí Egap Vlastimil Nesrsta. Společnost podle něj počítá s tím, že v případě druhého projektu pojištění rozšíří až na šest miliard. SaZ se dříve v Ázerbájdžánu zaměřovala na stavbu železnice, stamilionové úvěry z minulých let již splatila.

Další česká firma OHL ŽS se podílí na modernizaci dálnice mezi metropolí Baku a hranicemi s Ruskem za 4,5 miliardy korun, skupina Moravia Steel získala kontrakt na rekonstrukci 317 kilometrů železnice za více než šest miliard.

Poslední data Českého statistického úřadu ukazují, že český export do Ázerbájdžánu se za deset měsíců letošního roku proti loňsku zvýšil o 64 procent, což je největší růst ze všech zahraničních trhů. Jeho objem je zatím relativně nízký – 2,4 miliardy korun, pro určitá odvětví českého průmyslu je ale vývoz do zakavkazské země významný.

Částku v řádech miliard už Ázerbájdžánci v minulých letech zaplatili za dodávky nákladních vozů Tatra nebo právě technologií k výstavbě silnic a železnic.

Rozvoj ekonomických vztahů s ropným Ázerbájdžánem má na druhé straně pro Česko i stinnou stránku, kterou je výrazně pasivní obchodní bilance – dovoz je desetinásobně vyšší než vývoz. Ázerbájdžánská surovina pokrývá z necelých 30 procent českou poptávku po černém zlatu. Právě těžba ropy je ale z hlediska českých obchodníků také garancí solventnosti Ázerbájdžánu, který získává pověst „finančně zajištěného kupce“. I když vyrovnání pasivního obchodního salda není reálné, pokud Praha přesvědčí Baku o potřebě jeho snižování, může to do budoucna znamenat další příležitosti pro české firmy. Z ekonomického hlediska je nadějný také zvýšený zájem Ázerbájdžánců o turistické cesty do Prahy, Karlových Varů a dalších českých lázeňských měst.