Elektrárenská skupina ČEZ se musí připravit na krušné časy. Cena elektřiny na burze na příští rok se usadila pod 30 eury za megawatthodinu. Na roky 2017 a 2018 teď firma prodává proud už za 28,20 eura za megawatthodinu a pád pod hranici 28 eur je poměrně reálný. Po očištění o inflaci tak ČEZ bude prodávat elektřinu levněji než před patnácti lety.
Letos přitom elektrárenský gigant předprodává v budoucnu vyrobenou elektřinu pomaleji než loni. Dopad klesajících cen elektřiny do hospodaření firmy tak bude výraznější, což vede analytiky ke snižování cílových cen akcií firmy.
Příští rok by mohl ČEZ prodávat elektřinu v průměru za 34,20 eura za megawatthodinu, což je o deset eur méně než loni. V roce 2017 už průměrná cena může spadnout ke 30 eurům a o rok později pod tuto hranici. Jen na tržbách při konstantním kurzu koruny k euru to znamená ztrátu sedmi miliard korun.
Finanční ředitel firmy Martin Novák už v září připustil, že v příštím roce a půl obrat v cenách nečeká. „Program úspor zahájený v loňském roce už přinesl první výsledky. Podařilo se nám meziročně snížit stálé provozní náklady o více než miliardu korun,“ říká mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. Jestli se kvůli padajícím cenám elektřiny firma chystá v pokračujících úsporách přitvrdit, neupřesnila.
„Vzhledem k situaci v energetice je pro evropské energetické firmy hledání úspor nepřetržitým procesem,“ říká analytik Patrie Tomáš Sýkora. ČEZ by mohla pomoci větší výroba v jaderných elektrárnách s nižšími výrobními náklady, uvádí Petr Hlinomaz z BH Securities. Do karet hraje ČEZ také fakt, že za posledních devět let snížil spotřebu emisních povolenek na výrobu elektřiny o více než pětinu.
Propad černého uhlí
K úsporám nutí ČEZ především propad cen černého uhlí. Ty se minulý týden dostaly poprvé pod 50 dolarů za tunu a pokračují kvůli klesající spotřebě v USA a Číně a nadměrným těžebním kapacitám ve světě dál ve volném pádu.
Cenu elektřiny ve střední Evropě přitom určují výrobní náklady německých černouhelných elektráren. Podle propočtů Mezinárodní agentury pro energii v poslední době platí, že pokles cen černého uhlí o deset procent srazí cenu elektřiny v Německu o sedm procent. Od roku 2008 černé uhlí zlevnilo o 65 procent.
Velkou pomoc nemůže ČEZ čekat od trhu s emisními povolenkami, které naopak zvyšují náklady elektráren, podle nichž se tvoří cena elektřiny. „Pro rok 2016 počítáme s růstem cen povolenek z osmi na 10,10 eura. O rok později by měly být za 11,50 a v roce 2018 za 13 eur,“ odhaduje Anatolij Stolbov, analytik obchodníka s emisními povolenkami Virtuse Energy. Jenže stačí, aby uhlí zlevnilo o dalších deset procent, a efekt dražších povolenek z ceny elektřiny zmizí.
Problém za sto giga. ČEZ se soudí s firmami, které modernizují jeho elektrárny
