Vláda chce mít jistotu, že si české firmy v budoucnu sáhnou na více prostředků ze systému emisního obchodování (EU ETS). V takzvaném inovačním fondu by mohly být stanoveny podíly, které budou moci vyčerpat jednotlivé členské země.
Nápad se objevuje v rámcové pozici České republiky k revizi směrnice o EU ETS, kterou má EurActiv k dispozici. „Tím se zvýší motivace místních firem, které budou moci čerpat prostředky s větší pravděpodobností, a tím se zvýší i četnost způsobilých projektů,“ dodává se v dokumentu, který vláda schválila v pondělí.
Inovační fond má v EU ETS fungovat od začátku nového obchodovacího období v roce 2021. K dispozici v něm bude 450 milionů povolenek. Prostředky z nich mohou čerpat firmy, které chtějí rozvíjet obnovitelné zdroje nebo technologie zachycování a ukládání uhlíku (carbon capture and storage – CCS).
Tím navazuje na fond zvaný NER300, který funguje už v současném období (2013–2020). Nově se objevuje také možnost financovat technologie, které přinesou zcela nové možnosti snižování emisí CO2 v průmyslu.
Neúspěšní Češi
Možnost čerpání platí bez rozdílu pro všechny členské země EU. Česku se však v minulosti nepodařilo z NER300 získat žádné prostředky.
„Hlavní problém byly kategorie podporovaných projektů, kdy bylo kvůli přírodním podmínkám v Česku možné uvažovat prakticky pouze o podpoře využití geotermální energie,“ řekl nedávno EurActivu viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a šéf energetického podniku ČEZ Daniel Beneš.
„Bude nutné, aby se rozšířilo portfolio podporovaných technologií, aby i státy s omezenými podmínkami pro využití obnovitelných zdrojů měly možnost prostředky čerpat,“ dodal.
Vypuštěný uhlík znovu do procesu
Podle vládní pozice by nyní mohlo Česko prosazovat, aby byly prostředky určené jednotlivým zemím omezeny. Zjednodušeně by se tak mělo „dostat na všechny“.
Vláda také navrhuje, aby se ve fondu počítalo s podporou technologií pro zachytávání a opětovné využívání uhlíku (carbon capture and utilization – CCU). Díky těm je možné znovu využít vypuštěný oxid uhličitý například v zemědělství, při výrobě stavebních materiálů nebo dokonce v potravinářství.
Pavel Řežábek: Trhy s elektřinou 2.0 - co se změní?
