Další pokles základních úrokových sazeb? Data z tuzemské ekonomiky tomu nasvědčují
Poslední data z českého průmyslu naznačují jeho pokračující odolnost. Výroba v květnu sice za očekáváními zaostala, meziročně však byla celková produkce za prvních pět měsíců v průměru vyšší zhruba o procento. Index nákupních manažerů (PMI) se v červnu dokonce poprvé po třech letech vyhoupl (lehce) nad 50 bodů, tedy do pásma expanze.
Na první pohled příznivá čísla z průmyslu, ale i zahraničního obchodu jsou však pravděpodobně podporována dočasným navýšením vývozu z Evropy do Spojených států, kde se spotřebitelé a firmy pod hrozbou masivního zvýšení celních bariér snažili předzásobit. Z dat zahraničního obchodu v USA je přitom patrné, že se tamní negativní bilance zahraničního obchodu začíná zmírňovat, čímž by měl postupně vyprchávat i pozitivní impulz pro exportní ekonomiky na starém kontinentu.
Určité známky ochlazování české ekonomiky jsou již patrné na trhu práce, kde pokračuje pozvolný nárůst podílu nezaměstnaných osob. Ten v červnu po sezonním očištění dosáhl 4,4 procenta, a byl tak nejvýše za osm let. Je proto pravděpodobné, že mzdový růst by mohl ve zbytku roku zpomalit, a tím zmírňovat poptávkové inflační tlaky.
ČNB však zatím nehodlá slevit ze své přísné měnové politiky, když nadále zdůrazňuje především proinflační rizika a v zápisu ze svého červnového zasedání signalizuje do konce roku „velmi omezený“ prostor pro další snižování úrokových sazeb. Korunový peněžní trh tak již pro letošek neočekává pokles repo sazby pod současných 3,5 procenta, což přispělo k viditelnému rozšíření diferenciálu korunových a eurových tržních úrokových sazeb, a tím i posílení koruny na zhruba roční maxima.
Slabý kurz pomáhá
Podle květnové prognózy ČNB měl přitom v letošním třetím čtvrtletí dosáhnout kurz v průměru 25,20 CZK/EUR, přičemž v posledních dnech se pohybuje v rozmezí 24,60–24,70 CZK/EUR. Nejen úrokové sazby, které jsou oproti predikci centrální banky vyšší, ale i kurz tedy na ekonomiku působí restriktivněji.
Samotná inflace byla v květnu i červnu o desetinu nad očekáváním centrální banky. K jejímu zvýšení z květnových 2,4 procenta na 2,9 procenta (předběžný odhad ČSÚ) ale výrazně přispěla nízká srovnávací základna loňského roku. Ta by ve zbytku roku měla naopak stlačovat meziroční inflaci směrem dolů, stejně jako zpomalování ekonomiky v důsledku negativních dopadů cel a zmíněného restriktivního působení měnových podmínek. Celková i jádrová inflace mají proto podle našeho odhadu svůj vrchol již za sebou. Ve zbytku roku tak nelze vyloučit další snížení úrokových sazeb, a spolu s tím i korekci části nedávných zisků koruny proti euru.
