Česká ekonomika si loni díky zlevnění benzinu a nafty přilepšila o 38 miliard

čerpací stanice

čerpací stanice Zdroj: ctk

Propad cen ropy zajistil loni pád cen pohonných hmot u čerpacích stanic o více než pětinu. Ušetřené miliardy pomohly zvednout loňský růst HDP o 0,4 procenta.

Loňský propad cen pohonných hmot o více než 20 procent nechal v peněženkách domácností a pokladnách firem 38 miliard korun. Takový je rozdíl loňských výdajů za benzin a naftu proti situaci, kdy by řidiči loni tankovali za ceny z roku 2014.

Díky levnějšímu benzinu loni tankování zlevnilo o 10 miliard korun. Z podílu benzinových automobilů, které slouží pro individuální dopravu, se dá odhadnout, že domácnostem zůstalo přes sedm miliard. Výdaje za naftu klesly díky cenovému efektu o 28 miliard. Většina z této úspory připadla firmám, protože nákladní doprava jezdí jen na naftu a firemní osobní flotila se postupně k dieselům stále více přiklání.

cena benzínucena benzínu | e15

Miliardy ušetřené za naftu většinou neskončily u dopravních společností, ale propadly v řetězci dál. „Velké firmy mají často palivovou doložku, podle které se výkyvy cen nafty automaticky promítají do ceny za dopravu,“ vysvětluje Martin Felix, mluvčí Svazu automobilových dopravců Česmad Bohemia. Ostatní dopravci jsou pod tlakem svých zákazníků, ale podle Felixe pro snižování cen dopravy nemají velký prostor. Zdražuje mýtné a část z peněz ušetřených za naftu musely podniky použít na vyšší platy řidičům, kterých je na trhu nedostatek.

Ušetřených 38 miliard korun za pohonné hmoty sice odpovídá 0,8 procenta českého HDP, nicméně efekt levnějšího benzinu a nafty přifoukl růst tuzemské ekonomiky loni o 0,4 procenta, spočítal tým ekonomických analytiků České spořitelny. „Odhadujeme, že domácnosti a firmy z úspory odložily zhruba čtyři miliardy korun. Zbytek utratí za spotřebu a investice. Z nich ale 15 miliard korun odteče do zahraničí ve formě dovozu. HDP se proto zvýšil o 19 miliard korun, což je 0,4 procenta HDP,“ vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Pokračuje odklon od benzinu
V Česku jezdí na naftu prakticky všechna nákladní auta. V posledních pěti letech ovšem výrazně roste počet aut na naftu i mezi osobními vozy. Benzin převládá jen u minivozů a malých aut. Naopak podíl nových aut na naftu u střední třídy dosahuje 74 procent a u luxusních aut a SUV se šplhá nad 80 procent. K tomu je třeba přičíst i efekt ojetých aut z dovozu, kde je 70 procent dieselů. Od roku 2010 se zvedla spotřeba nafty o 13 procent. Benzinu se prodalo o 15 procent méně než v roce 2010.

Řidiči loni natankovali o 0,4 procenta benzinu více než o rok dříve a do nádrží nalili 1,58 milionu tun paliva. Samotná cena ovlivňuje spotřebu z 60 procent, říká Václav Loula, expert České asociace petrolejářského průmyslu. Vývoj ekonomiky se na spotřebě podepisuje ze 40 procent. U benzinu ovšem vyšší objem tankování díky zlevnění spíše na čas zastavil setrvalý třináctiletý pokles spotřeby.

Nafty se loni u českých čerpacích stanic vytočilo skoro o pět procent více. Růst spotřeby na 4,54 milionu tun zajistila z 80 procent rostoucí ekonomika, díky níž se zvedly objednávky dopravních služeb. Samotné zlevnění nafty má na spotřebu spíše okrajový vliv. Levnější palivo ovšem mohlo k tuzemským čerpacím stanicím nalákat více kamionů, které Českem jen projíždějí.