Vyrobit stroj, který bude mít výhody jak automobilu, tak letadla, je snem desítek konstruktérů po celém světě. Obzvlášť v poslední době se vyrojilo velké množství létajících automobil, jež mají ke konečné realizaci velmi blízko. Nyní však česká společnost AGN Systems přišla s oznámením, že její vírník dostal povolení pro provoz na silnici, čímž se stal jedním z prvních létajících „automobilů“ na světě.
Nový stroj s názvem Gyrodrive vzniknul úpravou stávajícího modelu vírníku Cavalon. Ačkoliv se mohl vírník pohybovat směrem vpřed díky tlačné vrtuli, kvůli bezpečnosti společnost nainstalovala elektropohon do podvozku stroje. Díky tomu tak může vírník dosáhnout rychlosti až 40 kilometrů za hodinu. Ve vzduchu dosahují vírníky až 180 km/h.
Pozemní pohon slouží vírníku především k tomu, aby se stroj dokázal sám dostat na vzletovou dráhu, odkud se pak odlepí od země. Po ní se však může stroj dostat také například k čerpací stanici, spalovací motor, který mu umožňuje pohyb ve vzduchu, totiž tankuje běžný Natural 95.
Aby vírník dostal technický průkaz, musel projít také dalšími úpravami, jež jsou nutné pro silniční provoz. Nově tak má homologované osvětlení, držák na registrační značku, zpětná zrcátka, klakson nebo výstražný trojúhelník. Ten je během jízdy umístěný na zádi stroje a má upozornit ostatní řidiče na rotor vírníku, který má více než osm metrů v průměru. Rotor se během jízdy zafixuje do podélné polohy. Díky veškerým úpravám dostal stroj osvědčení zvláštního motorového vozidla a registrační značku, jež je známá například z traktorů.
Cena stroje se podle výrobce pohybuje kolem 100 tisíc eur, za jednu hodinu letu spotřebuje asi 15 litrů paliva. Do budoucna společnost uvažuje o hybridním pohonu, který by poháněl elektromotory v podvozku, čímž by umožnil větší dojezd vírníku po zemi.
„Nejsme na světě jediní, kdo uvažuje podobným způsobem, ale jsme v současnosti nejblíže uvedení novinky do reálného provozu. Již nyní víme, že zájem potencionálních majitelů je vysoký, a proto pamatujeme i na školení a možnost získání letové licence,“ říká k výrobku ředitel AGN Systems a autor nápadu Pavel Březina.
Vírníky jsou zvláštními typy letadel těžších než vzduch. Ačkoliv se značně podobají vrtulníkům, jejich rotor se netočí díky pohonné jednotce, ale pouze vzduchem, jež kolem rotoru proudí. Pohyb vpřed zajišťuje běžná vrtule. Vírníky tak neumí „stát“ ve vzduchu jako vrtulníky, ale dokážou se pohybovat velmi pomalu, tedy kolem 30 km/h. Jejich výhodou je snadná pilotáž a nižší pořizovací cena, než je u vrtulníků. Nevýhodou je potřeba aspoň padesátimetrové vzletové dráhy.
První vírník spatřil světlo světa v roce 1923, kdy ho sestrojil Španěl Juan de la Cierva. Byly oblíbené především během druhé světové války jako spojovací a hlídkovací stroje. Později je však vytlačily vrtulníky schopné kolmého vzletu a přistání.
