Jako Fantomas. Do létajících aut investuje i zakladatel Googlu

AeroMobil

AeroMobil Zdroj: AeroMobil

Zee Aero
Zee Aero
Volocopter
Volocopter
Volocopter
11
Fotogalerie

Filmy o Harrym Potterovi, seriál Futurama nebo akční trhák Pátý element. Všechna jmenovaná díla světové popkultury mají něco společného – létající auta. A ačkoliv se v nich jeví jako něco futuristického a nereálného, jejich existence je možná blíž, než si myslíte. Technologických překážek, které by řidičům bránily létat, totiž ubývá.

Během poslední dekády se projektů létajících aut objevilo hned několik. Pro Čechy je pravděpodobně nejznámější stroj slovenského konstruktéra Štefana Kleina. Tento letoun používá tlačnou vrtuli, spalovací motor a skládací křídla. K rozletu ovšem potřebuje relativně dlouhou dráhu. Navíc pro běžný silniční provoz není příliš praktický. Ač se jedná o jeden z nejpokročilejších strojů této kategorie, nynější vývoj nabírá trochu jiný směr.

V současnosti se mnohé technologické společnosti více zabývají takzvanými VTOL stroji, tedy takovými, které jsou schopné kolmého vzletu a přistání a následně stabilního horizontálního letu. Jedná se o kombinace helikoptér s obyčejnými auty. Podobných projektů se nyní vyrojilo hned několik. Důvodem je především velký technologický pokrok, který to umožňuje.

Problémem strojů s vertikálním startem je především potřeba velkého výkonu pro kolmý let a složité ovládání, například americký konvertoplán V-22 Osprey se tak nikdy nestal v armádách masově rozšířeným strojem, i přes jeho nepochybné kvality.

Pravidla hry však postupně mění rozšiřující se možnosti použití elektromotorů. Ty jsou oproti těm spalovacím značně jednodušší a levnější, díky zlepšování vlastností akumulátorů je tak možné jejich nasazení i v oblastech, kde by bylo jejich použití před dekádou ještě nemyslitelné. Právě například v létajících strojích. A ačkoliv jde vývoj akumulátorů dopředu zatím pomalu, například Elon Musk, ředitel automobilky Tesla, uvádí, že se v následujících letech bude jejich kapacita zvyšovat o osm procent ročně. I to podle odborníků znamená, že zlatá éra baterií teprve přijde.

Dalším technologickým vlivem je také zlepšování výpočetních možností. Bez sofistikovaného softwaru a hardwaru se totiž podobné létající stroje neobejdou. Usnadňují totiž jejich řízení, což umožní pilotování létajícího auta i člověku bez velkých zkušeností.

I to je důvod, proč v odvětví vidí potenciál například Larry Page, spoluzakladatel Googlu a ředitel jeho mateřské společnosti Alphabet. Už v roce 2010 investoval do společnosti Zee Aero, v jejímž výrobním závodě se pravidelně pohyboval a sám vývoj konzultoval se zaměstnanci. Celkem do firmy vložil přes sto milionů dolarů.

Stroj společnosti Zee Aero se skládá z malého kokpitu, dvou tlačných vrtulí pro pohyb vpřed a osmi vrtulí zajišťujících pohyb vzhůru. Právě použití lehkých elektromotorů umožňuje osadit stroj takovým množstvím rotorů, které zajišťují stabilní let, ale nezabírají příliš místa. Navíc ve chvíli, kdy je stroj v požadované letové hladině, může vypnout osm vrtulí pro vertikální let, což značně snižuje spotřebu energie.

Zee Aero však není jedinou firmou zabývající se létajícími auty, do které Page vložil finance. Investoval rovněž do firmy Kitty Hawk, kterou založil bývalý člen vývojového oddělení Googlu Sebastian Thrun. Obě společnosti sídlící necelý kilometr od sebe tak sice pracují na podobném projektu, nesmí však na jeho vývoji spolupracovat, čímž mají vzniknout různé technologické přístupy k problematice létání.

Stále se zlepšující akumulátory a lehčí materiály však nemusí být použité pouze v létajících automobilech, ale také v jiných strojích schopných letu. Server Vox.com upozorňuje například na německý projekt Volocopter. Ten vypadá jako klasická kvadrokoptéra (dron se čtveřicí vrtulí), má však kabinu pro dva pasažéry a vrtulí potřebuje celkem osmnáct. Stroj je již ve fázi testování, v půlce loňského roku na jeho palubě dokonce vzlétla lidská posádka.  

Za pozornost stojí také projekt kalifornské společnosti Joby Aviation. Ten sice vypadá jako klasický ultralight, je však osazený celkem šestnácti vrtulemi. Dvanáct jich slouží pro vzlet a další čtyři tlačné pak pro horizontální let vpřed.

Létající auta místo taxíků?

Boomu létajících automobilů si všimnula už také společnost Uber. Ta ve svém říjnovém prohlášení představila vizi, podle které by podobné stroje mohly nahradit v městské a příměstské dopravě automobily.

Uber spatřuje výhody těchto strojů především v prostorové nenáročnosti jejich vzletů a přistání, které se dají realizovat na běžných heliportech. Díky nízkým nákladům na údržbu si také firma slibuje, že by se náklady na jejich provoz mohly vyrovnat těm u běžných automobilů. Jako srovnání nabízí Uber cestu mezi městy San Jose a San Francisko. Zatímco cesta taxíkem mezi metropolemi trvá až hodinu a půl a stojí kolem sta dolarů, cesta létajícím autem (nebo VTOL letadlem) zabere patnáct minut. Samotný Uber zároveň uvádí, že by se cena za jeden let mohla dostat ke dvaceti dolarům.

Této ceny by však mohly dosáhnout pravděpodobně pouze bezpilotní stroje, které budou vydělávat pouze na vlastní provoz, ne na lidskou sílu. Zároveň by bezpilotní provoz umožnil přepravu dalšího pasažéra, což by náklady dále rozdělilo.

Problémem by však mohl být vzdušný prostor, který by musel v případě dalších stovek nových létajících strojů přistoupit na nová pravidla tak, aby mezi nimi nedošlo ke kolizím. I přes všechny překážky odborníci očekávají, že bychom mohli podobné dopravní prostředky vídat již za deset let.