„Sankce nejtvrději dopadly na část potravinářského průmyslu, na strojírenství zatím nikoliv,“ řekl Mládek na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Spolupráce s regiony podle něj funguje, protože z 85 ruských regionů, z nichž 22 je autonomními republikami, jich je méně než deset čistými přispěvateli do federálního rozpočtu. „Minulý týden byl v Česku na návštěvě prezident Tatarstánu, zájem o spolupráci mají a ukazuje se, že prostor v ruských regionech je pro nás velký,“ uvedl Mládek. Tatarstán navíc vložil zisky z ropného průmyslu do rozvoje strojírenství, což je pro ČR příznivé.
Jednání s představiteli ruských republik jsou podle něj stejná jako dříve, ani vzájemné sankce je nezkomplikovaly. „Samozřejmě se diskuse stáčejí i na politické téma. Regiony sankce netěší, ale předpokládají, že jsou jen dočasné,“ uvedl Mládek.
| Hanák: Vláda zachránila strojírenství díky tomu, že se nezalekla diktátu EU |
|---|
| Vláda se nezalekla diktátu z EU při stanovení sankcí vůči Rusku v souvislosti s krizí na Ukrajině a zachránila strojírenství především u zboží dvojího užití. Na dnešním sněmu Svazu průmyslu a dopravy v Brně to řekl prezident svazu Jaroslav Hanák. Podle jeho slov asi 60 procent českých průmyslových firem se sankcemi nesouhlasí. |
Zatím se nesetkal s konkrétním příkladem, kdy by Rusové kvůli sankcím měli problém s platební morálkou, ale připustil, že do budoucna to problém může být. „Mají vládní fondy a může se stát, že vláda bude mít méně peněz na dotace. Tím pádem může být menší poptávka po českých strojích,“ řekl Mládek. Za ještě menší problém považuje odstavení ruských bank od úvěrů, jejichž pomocí financují obří projekty například v těžebním průmyslu. „I zde jsou české firmy zainteresované, ale tohle nemáme možnost řešit. České subjekty také vlastní jen minimum cenných papírů, které jsou vydané v Rusku,“ doplnil Mládek.
Česko-ruská spolupráce se rozvíjí, sankcím navzdory
Šéf ruského obchodního zastoupení v Praze Sergej Stupar dnes v Brně ruským novinářům řekl, že navzdory západním sankcím se rusko-česká obchodní spolupráce dál rozvíjí. Česká strana má podle něj velkým zájem na nových kontaktech s ruskými podniky.
„Sankce naše vztahy zatím nepoškodily. Za sedm měsíců letošního roku objem vzájemného obchod naopak vzrostl o 13 procent ve srovnání s loňskem. Rok 2013 byl přitom rekordní, hodnota obchodu dosáhla částky 11,3 miliardy dolarů,“ řekl Stupar agentuře ITAR-TASS.
Rusko má stále zájem o Temelín
Rusko má podle něj i zájem na výstavbě dalších bloků jaderné elektrárny Temelín, pokud se česká strana rozhodne vypsat novou soutěž. Ruské návrhy na dostavbu Temelína čeští partneři považují za výhodné, protože 70 procent zakázek by připadlo na české firmy, řekl Stupar.
Firma ČEZ letos zrušila zadávací řízení na dostavbu Temelína, kde měly stát dva nové jaderné bloky. Náklady na ně se odhadovaly mezi 200 až 300 miliardami korun. Česká vláda oznámila, že nemůže garantovat výkupní cenu elektřiny z rozšířeného Temelína, a projekt by se tak nevyplatil.
