„V případě, že by Soudní dvůr EU žalobě Rakouské republiky či Greenpeace Energy eG na zrušení rozhodnutí EK o slučitelnosti veřejné podpory s právem EU vyhověl, mohl by být vytvořen precedent, který by v budoucnu mohl zkomplikovat výstavbu jaderných zdrojů na území ČR,“ tvrdí předkládací zpráva vládního usnesení.
Materiál dodává, že vzhledem k tomu, že Česko zastává v oblasti jaderné energetiky obdobnou strategii jako Británie, je vhodné, aby vstoupila do obou řízení v roli vedlejšího účastníka a intervenovala ve prospěch stanoviska Bruselu. Usnesení na vládu předložilo ministerstvo průmyslu.
Rozhodnutí českých ministrů kritizuje ekologické sdružení Calla. „Chtít dotovat provoz nových reaktorů poté, co je jaderná energetika v komerčním provozu více než 60 let, je pošetilý nápad. Rozhodně se nebude líbit všem, kteří tento účet vysoce převyšující dnešní podporu obnovitelných zdrojů najdou ve složenkách za elektřinu nebo v daních,“ uvedl energetický konzultant sdružení Edvard Sequens.
Jaderná elektrárna má nahradit uhlí
EK loni souhlasila s plánem britské vlády investovat do stavby nové jaderné elektrárny 16 miliard liber (asi 560 miliard korun). Vídeň, která je dlouhodobým kritikem jaderné energetiky, však tvrdí, že rozhodnutí je v rozporu s unijním závazkem na podporu obnovitelných zdrojů energie.
Projekt Hinkley Point na jihozápadě Anglie je součástí plánu Británie nahradit pětinu svých stárnoucích jaderných a uhelných elektráren. Bude také velkým vývozním kontraktem pro Francii, protože realizaci bude mít na starosti francouzská energetická společnost EDF. Projekt má být první zahájenou stavbou jaderné elektrárny v Evropě od neštěstí v japonské Fukušimě v roce 2011.
Sedm procent spotřeby
O podpoře výstavby měla část eurokomisařů pochybnosti, protože některé modely hovořily o tom, že jaderná elektrárna by nejspíš vydělávala i bez podpory státu. Nakonec ale EK jen upravila podmínky pomoci tak, aby se zabránilo neoprávněnému poškození konkurence na trhu a snížily se finanční příspěvky od občanů.
Elektrárna Hinkley by měla zahájit provoz v roce 2023. Její životnost bude 60 let. Celkové náklady na výstavbu se odhadují na 24,5 miliardy liber. Elektrárna bude mít dva reaktory, jejich celková kapacita výroby bude 3,3 gigawatt. Na celkové výrobě elektřiny v Británii tak bude mít podíl sedm procent.
Výstavba nových jaderných zdrojů se řeší i v Česku. Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, který vláda schválila v červnu, počítá s výstavbou jednoho jaderného bloku v elektrárně v Dukovanech a jednoho bloku v elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Stále ale zbývá dořešit, jak výstavbu financovat. Ministerstvo průmyslu nyní hledá vládního zmocněnce, který bude stavbu nových bloků koordinovat. Vzniknout má také výbor pro jadernou energetiku, který bude zmocněncem řízen.
