Český autoland hrozí zdražováním. Tlačí ho rekordně drahá ocel a další materiály

Materiály zdražují, průmysl na to reaguje stejným způsobem.

Materiály zdražují, průmysl na to reaguje stejným způsobem. Zdroj: Zetor

V konečném důsledku se očekává zdražení automobilů.
Zdražení komodit může vést k propouštění či omezení růstu mezd.
Zdražení komodit může vést k propouštění či omezení růstu mezd.
4
Fotogalerie

K nesčetným těžkostem, kterým čelí tuzemské podniky dodávající světovému autoprůmyslu, přibyla další, a to zásadní: zdražování materiálů. Na dlouhodobá maxima vystoupala cena oceli, například v USA je nejdražší v historii. Nejvyšší cenovku za posledních deset let má měď, kobalt od začátku roku téměř zdvojnásobil hodnotu, vyplývá z dat světových burz. Český „autoland“ proto varuje: budeme nuceni zdražovat.

„Podniky jsou pod tlakem nejistoty, krize jim odčerpala kapitál určený na investice. Kvůli zdražování vstupů musejí oddalovat investice do technologií a inovací. To je nebezpečné v momentě, kdy budou firmy v okolních státech investovat do automatizace a robotizace, zatímco my ne,“ uvádí výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Za zdražováním komodit stojí rostoucí poptávka – letos se totiž očekává růst globální ekonomiky. „Světové podniky se zásobují předem, aby dokázaly uspokojit budoucí poptávku. Ceny komodit proto rostou,“ vysvětluje ekonom společnosti Deloitte David Marek. „Většina českých firem uprostřed dodavatelských řetězců má tak malé marže, že si nemůže dovolit nezdražit,“ dodává Marek.

Očekávaný růst globální ekonomiky se ale Česka netýká kvůli současné mimořádně špatné epidemiologické situaci. České podniky tak mohou podle ekonomů reagovat zastavením růstu mezd.

Prudké zdražování materiálů nutí firmy ke změnám již uzavřených i nově sjednaných kontraktů. „U některých dlouhodobých smluv se to nedaří, jindy lze cenu měnit jen třeba jednou ročně. To je velký problém. Například zdražení oceli znamená pro naši celoevropskou strukturu zvýšení ročních nákladů v řádu milionů eur. Ceny jsou teď nejvýš od finanční krize v letech 2008 až 2012,“ říká Petr Novák, jednatel olomoucké továrny na výrobu ložisek pro automobilový průmysl Koyo Bearings.

Se zákazníky začala vyjednávat i zlínská Kovárna Viva dodávající automobilkám výkovky. „Jednání jsou bohužel velmi náročná, zákazníci nechtějí zdražování akceptovat, což nám snižuje ziskovost. Určitě to může mít dopad na investice, případně i na zaměstnanost,“ říká předseda představenstva František Červenka.

Stejné zkušenosti potvrzují i firmy mimo automobilový průmysl, které jsou také nuceny využít dražší materiály pro své výrobky. „Zákazníci nadávají, že jsou naše ceny o třicet až padesát procent vyšší, což je brutální růst. Nejdříve nám nevěří, pak ale zjistí, že zdražili i ostatní,“ podotýká vedoucí jihlavské stavební firmy START Zelený Miroslav Pauser.

Český „autoland“ se tak dostává pod ještě větší tlak, než kterému čelil dosud. Vedle zdražujících materiálů podniky kvůli koronavirové krizi bojují s narušením dodavatelských řetězců nebo kamionové dopravy, nedostatkem některých materiálů, ale i s absencemi pracovníků.

„Dvě až tři procenta zaměstnanců nemohou být v práci kvůli covidu, ať už kvůli onemocnění, karanténě nebo ošetřování člena rodiny. Překročení pěti procent takto indisponovaných zaměstnanců by už ohrožovalo výrobu,“ varuje Petzl. „Musíme to řešit využitím přesčasů,“ přiznává Novák.

Covidový účet českého autoprůmyslu se loni zastavil na devatenácti procentech – o tolik se meziročně propadla výroba v hlavní kategorii, tedy v osobních autech. Pokles pokračuje zatím i letos, v lednu činil téměř dvanáct procent.

Průmyslová výroba loni zaznamenala největší meziroční propad od finanční krize, snížila se o osm procent. Možný lockdown průmyslových podniků, o kterém hovoří část politické scény, by teď měl ničivější dopady než loni na jaře, kdy firmy přežily díky úsporám z minulých let.

„Situace firem je finančně i provozně mnohem složitější než před rokem. Uzavření podniků by mohlo pro automobilový průmysl představovat smrtící koktejl, který by řada menších firem nemusela přežít, nebo by ho přinejmenším musela řešit významnějším propouštěním kmenových zaměstnanců,“ varuje Petzl. Podniky proto volají nejen po zachování současného rozsahu výroby, ale také po zvýšení státního příspěvku na povinné firemní testy alespoň na sto korun.