V obchodních vztazích Česka s Ruskem se negativní vliv protiruských sankcí a ruských protiopatření začal viditelněji projevovat už v závěru loňského roku. Tehdy podíl Ruské federace na celkovém českém vývozu klesl pod dlouhodobě dosahovaná čísla minimálně tři procenta a následně v prvních sedmi měsících letošního roku se meziročně snížil o 1,2 procentního bodu na dvě procenta.
Zároveň klesl také meziročně o 18,6 procenta ruský dovoz do ČR, který však stlačily klesající světové ceny minerálních paliv a nižší objem dovozu plynu. Vlivem rychlejšího poklesu českého vývozu než dovozu došlo k výraznému zvýšení deficitu obchodní bilance s Ruskem o 7,5 miliardy korun, na minus 18,5 miliardy korun.
Rusko zůstává významným partnerem
Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je problém způsoben kombinací nepříznivých faktorů na ruském trhu. „Zaprvé pokles cen ropy a plynu, který do značné míry vedl k tomu, že Rusko muselo devalvovat rubl. A také faktor sankcí, které byly uplatněny vůči Rusku, kvůli tomu, že okupovalo Krym,“ řekl premiér po dnešní schůzi vlády, která jednala v areálu brněnského výstaviště. Česko podle něj rovněž zaregistrovalo velký výpadek v turistickém ruchu. „Snažíme se již delší dobu podnikat kroky, které by vedly k tomu, aby tato ruská klientela alespoň zčásti byla nahrazena klientelou z Číny,“ řekl Sobotka.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) uvedl, že vláda usiluje o podporu českých podniků a hledání alternativních trhů. „Ať už například v postsovětských republikách, jako Ázerbájdžán či Kazachstán, nebo například v Maroku, které bylo dříve relativně zanedbáváno, nebo nově v Mexiku,“ řekl ministr. Pokles exportu se přitom podle něj netýká pouze Ruska, ale i zemí jako Libye, Sýrie nebo Irák.
Poklesy tržeb
Nejvíce je sankcemi postiženo strojírenství. Problémy pociťují zejména firmy, které vyvážely do Ruska produkci, která se vyrábí i tam. Kvůli propadu rublu a dalším událostem je jejich produkt rázem nekonkurenceschopný a mnozí dosavadní partneři dávají přednost mnohem levnější domácí variantě. Například brněnské strojírenské skupině ALTA loni klesly tržby o dvě miliardy na 10,2 miliardy korun. Nižší byl i zisk.
„V důsledku omezení přístupu k finančním trhům a sankcí došlo k výraznému omezení trhu a snížení ruských nákupů strojírenských zařízení ze zemí EU. Vzrůstá administrativní tlak na nákupy strojírenské produkce domácí ruské výroby. Zároveň rostou dovozy z USA a s velkou energií, včetně poskytování velmi výhodných finančních podmínek, se snaží uvolněný prostor zaplňovat výrobci z třetích zemí, především z Číny,“ uvedl předseda představenstva Alty Invest Vladimír Plašil. Podle něj má ale Rusko stále velký potenciál.
Podle materiálu MPO nelze očekávat oživení hospodářské výměny s Ruskem dříve než začátkem roku 2016. „Klíčovou roli v tomto procesu může sehrát i společně zakládané podniky,“ uvedl Kotrba. Zmínil například společný česko-ruský podnik MTE KOVOSVIT MAS v ruském Azově, FORTEX UPEC se sídlem v Jekatěrinburgu nebo česko-ruský strojírenský podnik GRS Ural, jehož spoluvlastníkem je česká společnost TOS Varnsdorf.
Státní pojišťovna EGAP po určitém útlumu pojistila do Ruska export téměř za tři miliardy korun. Pro společnost PhosAgro Čerepovec dodá český vývozce Chemoproject Nitrogen jednotku granulované močoviny. Český podíl na zakázce přesahuje 50 procent. Nová jednotka bude uvedena do provozu v roce 2017. Phos Agro je největším evropským výrobcem fosfátových hnojiv.
České ambasády pribývají. Vláda hledá náhradu za export do Ruska
