Český lithiový poklad zlevnil o čtyři biliony. Rozhodnutí o těžbě padne v ČEZ do konce roku

Vytěžené lithium v sídle Geometu v Dubí

Vytěžené lithium v sídle Geometu v Dubí Zdroj: Profimedia.cz

Česko jen s mírnou nadsázkou zchudlo v posledním roce o zhruba čtyři biliony korun. O tolik se znehodnotily masivní zásoby lithia pod severočeským Cínovcem. Důvodem je cenová eroze klíčového kovu pro elektromobilitu na světových burzách. Lithium se šedesátiprocentním poklesem stalo jedním z největších komoditních propadáků uplynulého roku. Ani podstatně nižší cena prý ambici těžby cínoveckého lithia neohrozí. Finální rozhodnutí majoritního vlastníka projektu ČEZ o tom, jestli polostátní energetika na Cínovci kopne do země, má nicméně teprve padnout.

„Projekt pokračuje podle plánu a letos chceme rozhodnout. Rozhodnutí bude předcházet dokončení finální studie proveditelnosti, na které se pracuje, a příprava financování projektu,“ uvádí mluvčí ČEZ Roman Gazdík s tím, že záměr na Cínovci těžit trvá a současný cenový vývoj nehraje při rozhodování roli.

ČEZ vstoupil do projektu australského těžaře European Metals Holdings před třemi lety, když prostřednictvím dceřiné firmy Severočeské doly za 800 milionů korun koupil 51procentní majoritu v tuzemské firmě Geomet. Ta je držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska cínoveckého lithia a do té doby ji vlastnili Australané. 

Podle dřívějších zpráv australské firmy leží pod severočeským vrchem zhruba 4,5 milionu tun lithia, což z Cínovce dělá největší naleziště kovu v Evropě a představuje tři procenta světových zásob. Zatímco ale před rokem měla zásobárna hodnotu na prahu sedmi bilionů korun, aktuálně to jsou necelé tři.

Dramatický pokles cen lithia je primárně dílem letošního roku, cenového vrcholu kov dosáhl loni v listopadu. „Aktuálně je cena v souladu s projekcemi, se kterými se pracovalo před několika lety. Výnosnost rozpracovaných projektů je proto stále zajímavá,“ zdůrazňuje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Poptávka prý navíc poroste.

Podle Národního akčního plánu čisté mobility má jen v Česku v roce 2030 jezdit až 500 tisíc elektromobilů. Celosvětově se jich loni prodalo přes deset milionů, meziroční nárůst poptávky činí desítky procent.

„Pokud Evropská unie dodrží svou výhrůžku konce spalovacích motorů v roce 2035, pokud nikdo nevymyslí lepší technologii baterie a pokud alternativa ke spalovacím motorům půjde skutečně elektrocestou, je nevyhnutelné, že cena lithia bude mnohem vyšší,“ předpokládá cenový obrat lithia ekonom společnosti Natland Petr Bartoň. 

Jak upozorňují znalci, perspektivní ceny lithia budou nicméně značně nepředvídatelné. „Nárůst poptávky po lithiu bude obecně motivovat také investory do těžby tohoto kovu, aby otevírali nová naleziště pro těžbu,“ zdůrazňuje expert na udržitelnost společnosti PwC Ondřej Ptáček.

Tato situace podle něho může vyvolávat dočasné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po lithiu a dalších bateriových kovech. „To se pochopitelně může projevit cenovými výkyvy,“ dodává Ptáček. Nastává tak změna oproti dosavadní trajektorii cen lithia, které zdražovalo nepřetržitě od jara 2020 do závěru roku 2022. V této době bateriový kov podražil téměř sedmnáctinásobně. 

Těžba českého lithia byla v minulosti oblíbeným předvolebním politickým tématem. Už v roce 2017 podepsala vláda krátce před parlamentními volbami s australskou EMH memorandum o těžbě, které o rok později česká strana vypověděla. Nákup většinového podílu v Geometu tehdy analytici hodnotili tak, že stát využil ČEZ, ve kterém má majoritní podíl, aby se dostal zpět k možné těžbě lithia v Česku.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!