Český průmysl se vrátil k růstu, jeho produkce meziročně stoupla o třináct procent
Průmyslová produkce se v srpnu vrátila k růstu. Meziročně posílila o 13,1 procenta, zatímco v červenci o 14,1 procenta klesla. Údaje z obou letních měsíců ovlivnil rozdílný počet pracovních dnů.
Letošní srpen měl ve srovnání se stejným měsícem loňského roku o dva pracovní dny více. Po očištění o kalendářní vlivy vzrostla průmyslová produkce v srpnu meziročně o 7,7 procenta a ve srovnání s červencem byla vyšší o 12,1 procenta. Hodnota nových zakázek vzrostla oproti srpnu 2015 o 18,7 procenta, uvedl ČSÚ.
"Největším výkyvem si během prázdninových měsíců prošly výrobci aut, jejichž produkci kromě kalendářních vlivů silně ovlivnilo načasování dovolených. Víc jak třetinový pokles výroby automobilů v červenci tak v meziročním srovnání vystřídal jejich víc jak poloviční přírůstek v srpnu. Meziroční růst nicméně v srpnu zaznamenala všechna odvětví zpracovatelského průmyslu, u nichž výroba v předchozím měsíci poklesla. Pochmurné vyhlídky, které se pro český průmysl mohly rýsovat na základě červencových čísel, tak jsou nyní zcela zažehnány," uvádí ekonom UniCredit Patrik Rožumberský.
O více než 17 procent posílila produkce pryžových a plastových výrobků. Zhruba o desetinu vyšší byla výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků.
Naopak pokles v srpnu postihl zejména produkci základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků. Ta se meziročně propadla skoro o 16 procent. Do minusu zamířil také sektor výroby a rozvodu elektřiny, plynu i tepla (pokles o 7,2 procenta).
Tržby z průmyslové činnosti v srpnu meziročně vzrostly o 14,9 procenta. Tržby z přímého vývozu se zvýšily skoro o pětinu, zatímco domácí tržby byly vyšší o 9,1 procenta.
Hodnota nových zakázek ve vybraných odvětvích vzrostla oproti srpnu 2015 o 18,7 procenta. Objednávek ze zahraničí bylo meziročně o pětinu více, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 16,1 procenta. K růstu zakázek nejvíc přispělo odvětví výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů.
Pracovníků v průmyslových podnicích s 50 a více zaměstnanci meziročně přibylo 2,6 procenta. Jejich průměrná hrubá mzda vzrostla o 6,9 procenta, a činila 28.531 korun.
