Vydáním předběžného opatření tak krajský soud vyhověl odvolání společnosti Areva. „Vydané předběžné opatření nijak nepředjímá výsledek řízení ve věci samé,“ uvedla mluvčí krajského soudu Miroslava Sedláčková.
Serveru E15.cz sdělila, že předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž řízení končí, stane vykonatelným. „Rozhodnutí můžeme očekávat v horizontu jednoho roku, není ale jisté, že to bude trvat tak dlouho,“ konstatovala. Předběžné opatření ve stejném znění vydal ve správním řízení podle Sedláčkové také žalovaný ÚOHS.
ČEZ: Vyloučení Arevy bylo opodstatněné
Společnost ČEZ je podle mluvčího Ladislava Kříže stále přesvědčená, že vyloučení společnosti Areva z tendru bylo opodstatněné a že ČEZ tudíž nijak nepochybil. „V tuto chvíli se seznámíme s důvody vydání předběžného opatření a zvážíme další postup. Na harmonogram výběrového řízení to nemá vliv, jsme zatím daleko od uzavírání smluv,“ sdělil E15.cz Kříž.
Dle dřívějších informací Areva s podáním žaloby požadovala pozastavení zadávacího řízení, popřípadě uložení zákazu zadavateli uzavřít v tendru smlouvu s vybranou firmou. ČEZ rozhodl o vyřazení Arevy z tendru loni v říjnu s poukazem na závažná pochybení v předložené nabídce. Podrobnosti ale firma nezveřejnila.
Podle některých právníků by mohlo současné řízení celý tendr výrazně prodloužit. „Pokud krajský soud nakonec uzná, že Areva byla z výběrového řízení vyřazena neoprávněně, případ vrátí k ÚOHS k novému projednání. Pokud Areva u soudu neuspěje, má ještě možnost podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu či ústavní stížnost u Ústavního soudu,“ podotkl Miroslav Hájek z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.
Současné opatření by nemělo mít vliv na rozhodování Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Licenční řízení, které úřad zahájil ohledně možnosti umístění nových bloků, je totiž momentálně přerušeno.
„Z našeho pohledu to rozhodnutí, kdy už bude muset být vybráno a bude muset být podrobný projekt pro to, aby ČEZ mohl zažádat o povolení k výstavbě jaderného zařízení, připadá v úvahu, když budu hodně optimistická, někdy v roce 2016 nebo 2017,“ poznamenala předsedkyně úřadu Dana Drábová. Dodala ale, že SÚJB je „jen jeden hráč na velmi komplikovaném hřišti“.
Pro ministerstvo průmyslu a obchodu, které nyní pracuje na aktualizaci státní energetické koncepce, je podle mluvčího Miroslava Kynčla klíčové, aby bylo budování nových zdrojů dokončeno v druhé polovině příští dekády, tedy ideálně s uvedením do provozu v letech 2025 až 2028.
„Z praktického hlediska to neznamená zpomalení celého procesu, protože ten je momentálně odložen i z několika dalších důvodů,“ řekl Jiří Gavor z energetické poradenské firmy ENA. ČEZ tak podle něj může opatření využít jako další formální argument, proč se odloží vyhodnocení tendru a podpis smlouvy s vítězem.
Areva se bránila několikrát
Areva se proti svému vyloučení u ÚOHS opakovaně neúspěšně bránila. Tvrdila například, že první rozhodnutí ÚOHS bylo založeno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a nesprávné právní analýze. Tvrdila také, že se v případě neúspěchu u antimonopolního úřadu obrátí i na soudy.
Ve výběrovém řízení na dostavbu Temelína zůstávají česko-ruské Konsorcium MIR.1200 a americko-japonská společnost Westinghouse. Společnost ČEZ v srpnu oznámila, že o dostavbě nerozhodne letos na podzim, jak původně plánovala, ale až koncem roku 2014 nebo v roce 2015. Společnost Westinghouse se dnes k rozhodnutí soudu ještě nechtěla vyjadřovat.
Cena za dostavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína se odhaduje na 200 až 300 miliard korun. Nové bloky by měly více než zdvojnásobit výkon elektrárny, který nyní činí 2000 megawattů. Stavba by měla být dokončena v roce 2025, nové bloky by měly být v provozu 60 let.
| Chronologie událostí okolo plánování dostavby Temelína: |
|---|
| Únor 1979 - Byl vydán investiční záměr na výstavbu jaderného zdroje, který počítal se stavbou čtyř bloků. Březen 1990 - Z rozhodnutí vlády byly pozastaveny práce na plánovaném třetím a čtvrtém bloku. 10. června 2002 - Zahájen zkušební provoz prvního bloku JETE, v druhém bloku se tak stalo v dubnu 2003. 10. února 2004 - Zastupitelstvo Jihočeského kraje odmítlo záměr dostavět třetí a čtvrtý blok JETE a vybudovat na území kraje hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. 11. července 2008 - ČEZ požádal ministerstvo životního prostředí o posouzení vlivu dostavby JETE na životní prostředí. Příslušnou studii předala firma ministerstvu v květnu 2010. 7. dubna 2009 - Jihočeský kraj revokoval část svého usnesení z roku 2004, které odmítlo dostavbu třetího a čtvrtého bloku i budování hlubinného úložiště jaderného odpadu v Temelíně. 3. srpna 2009 - ČEZ zahájil výběrové řízení na výstavbu dvou jaderných bloků v JETE. Do tendru se přihlásil americký Westinghouse, ruský Atomstrojexport a francouzská Areva. 9. února 2011 - Vláda schválila kroky nutné k dostavbě Temelína. Patřila mezi ně investice do přenosové soustavy nebo posílení činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. 18. února 2011 - ČEZ posunul termín dokončení dostavby o pět let na rok 2025. Mezi důvody odkladu bylo mimo jiné snížení poptávky po elektřině v důsledku ekonomické krize. 27. října 2011 - Premiér Petr Nečas (ODS) jednal v USA s americkým prezidentem Barackem Obamou o dostavbě Temelína, již dříve jednal s představiteli francouzské vlády. V listopadu 2010 mluvil od dostavbě Temelína i prezident Václav Klaus během setkání s tehdejším ruským premiérem Vladimirem Putinem a tématu se věnoval i prezident Dmitrij Medveděv během návštěvy Prahy v prosinci 2011. Jednání českých politiků s představiteli USA a Ruska o Temelínu se konala i v dalších letech. 31. října 2011 - Zájemci o dostavbu Temelína si od ČEZ převzali zadávací dokumentaci. 2. července 2012 - Nabídky na dostavbu Temelína podali tři zájemci: americký Westinghouse, francouzská Areva a rusko-české Konsorcium MIR.1200, skládající se z firem Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress. 5. října 2012 - ČEZ oznámil, že Areva nesplnila požadavky tendru a byla z něj vyřazena. Přesné důvody ČEZ nezveřejnil. Později se v tisku objevila informace, že nabídka negarantovala fixní cenu. Podle Arevy ale firma fixní cenu nabídla. 19. října 2012 - Areva předala společnosti ČEZ podrobné námitky proti rozhodnutí o vyřazení ze soutěže. ČEZ je 29. října zamítl, načež Areva vyzvala ČEZ k pozastavení tendru. 20. listopadu 2012 - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal na základě žádosti Arevy předběžné opatření, podle něhož ČEZ zatím nesmí podepsat smlouvu s případným vítězem tendru. 30. listopadu 2012 - ČEZ požádal Státní úřad pro jadernou bezpečnost o povolení pro stavbu dvou nových bloků. 18. ledna 2013 - Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke stavbě dvou nových bloků JETE. 24. ledna 2013 - Areva znovu požádala antimonopolní úřad o pozastavení tendru, úřad této druhé žádosti ale nevyhověl. 25. února 2013 - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl, že ČEZ vyřazením Arevy z tendru neporušil zákon o veřejných zakázkách. Francouzská společnost podala rozklad. 25. března 2013 - ČEZ odeslal uchazečům o dostavbu Temelína předběžné hodnocení jejich nabídek. Američané vedli v jedné ze čtyř kategorií, technická kritéria a licencování, ta má ale při výběru dodavatele hlavní váhu. 17. června 2013 - Nejvyšší správní soud odmítl žalobu občanského sdružení V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín proti souhlasnému stanovisku MŽP k dostavbě Temelína. 22. července 2013 - ČEZ oznámil, že o dostavbě Temelína rozhodně nejdříve o rok později, než plánoval. Termín rozhodnutí dosud připadal na letošní podzim. 26. července 2013 - Předseda ÚOHS Petr Rafaj zamítl odvolání Arevy proti jejímu vyloučení z tendru. Areva se proti rozhodnutí odvolala koncem září. 13. srpna 2013 - Šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš řekl, že firma rozhodne o dostavbě Temelína koncem roku 2014 nebo až v roce 2015. Původně se tak mělo stát už letos na podzim. 21. října 2013 - Krajský soud v Brně vydal na návrh Arevy předběžné opatření, podle něhož ČEZ nemůže uzavřít smlouvu s případným vítězem tendru. |
