ČEZ prohrál arbitráž s Bulharskem, neúspěšně žádal o stovky milionů eur za zásahy do podnikání
- ČEZ neuspěl v arbitráži proti Bulharsku, kde žádal náhradu škody ve stovkách milionů eur za zásahy do svého podnikání.
- Arbitři uznali, že námitky byly závažné, ale nešlo o porušení mezinárodních závazků podle Smlouvy o energetické chartě.
- Skupina působila v Bulharsku od roku 2004, po sporech s úřady odešla a aktiva prodala v roce 2021.
Energetická skupina ČEZ neuspěla v arbitráži proti Bulharsku, které vinila z poškození svého tamního podnikání. Česká společnost ve sporu žádala náhradu škody v řádu stovek milionů eur, podle arbitrů na ni ovšem nárok nemá. ČEZ působil na bulharském trhu od roku 2004, poslední aktiva tam prodal v roce 2021.
ČEZ zahájil arbitráž u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic ve Washingtonu v roce 2016. Firma to tehdy odůvodnila řadou zásahů bulharských institucí poškozujících podnikání společností ČEZ v Bulharsku. Skupině se nelíbily především úřední zásahy v oblasti stanovení a regulace cen elektřiny.
Česká společnost měla s bulharskými úřady problémy delší dobu. Od tamní Komise pro energetickou a vodní regulaci dostala velké množství pokut za údajné porušení povinností. Další spory měla skupina také s bulharským antimonopolním úřadem, který jí udělil pokuty za zneužití dominantního postavení na trhu.
„Tribunál v nálezu konstatoval, že ačkoli tyto nároky a argumenty společnosti ČEZ byly závažné a nebyly zjevně bezdůvodné, jednání Bulharska nedosáhlo takové právní intenzity, aby porušovalo mezinárodněprávní závazky Bulharska vyplývající ze Smlouvy o energetické chartě, a tudíž nebylo společnosti ČEZ přiznáno právo na náhradu škody,“ uvedl ČEZ.
ČEZ vstoupil na bulharský trh v roce 2004, ve stejné době jako rakouská EVN, německý E.ON a další evropské energetické firmy, které začaly v zemi investovat s očekáváním, že nastane liberalizace energetického trhu. ČEZ zakoupil část bulharské distribuční soustavy, v roce 2006 pak koupil elektrárnu ve Varně. Po sporech s bulharskými úřady se ale rozhodl ze země odejít, své tamní firmy prodal v roce 2021 bulharské finanční společnosti Eurohold za 335 milionů eur (asi 8,13 miliardy korun).
Expanzi ČEZ na Balkán v minulosti označil několikrát za nepovedenou například premiér Andrej Babiš (ANO). ČEZ v minulosti působil také třeba v Rumunsku.
Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. ČEZ za tři čtvrtletí loňského roku vydělal 21,5 miliardy Kč, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o zhruba 6,5 procenta. Výsledky za celý rok 2025 by měla firma zveřejnit v březnu.
