Fenomén Alberta. Proč Trump podporuje odtržení "kanadského Texasu" a jakou má šanci?
- Separatisté v Albertě věří, že jim americká administrativa může pomoci.
- Zastánci odštěpení míní, že doplácejí na zbytek země a vláda v Ottawě je brzdí a diktuje jim nepřijatelné politiky.
- Americký prezident Donald Trump nejspíš chce severního souseda destabilizovat.
Šéf Bílého domu Donald Trump od začátku svého druhého funkčního období činí narážky na to, že by Kanada měla být 51. americkým státem. Ottawa se vůči tomu silně ohrazuje a málokdo bere tyto pohrůžky skutečně vážně.
Podstatně seriózněji se ale hovoří o tom, že by Spojené státy mohly dopomoci k nezávislosti kusu území severního souseda, konkrétně konzervativní provincii Alberta. Místní separatisté hledají u Trumpa podporu a jsou považováni za určitou pátou kolonu, která nahlodává kanadskou jednotu v turbulentních časech.
Je plán na osamostatnění Alberty skutečně živý?
Ano a podle místních separatistů nabírá na obrátkách. V současnosti stupňují petiční kampaň, jejímž cílem je vyvolat hlasování o nezávislosti v západní provincii. Doufají, že do začátku května shromáždí přibližně 177 tisíc podpisů, tedy deset procent registrovaných voličů provincie, což je hranice potřebná ke spuštění referenda o oddělení od Kanady. Provinční politici loni provedli legislativní změny, které uspořádání hlasování usnadňují.
Separatisté se přitom netají úzkými kontakty s představiteli Trumpovy administrativy a sondují, jak by Washington na odtržení provincie reagoval. Na schůzkách se však podle NBC News projednávalo i zavedení americké měny v Albertě a bezpečnost hranic.
"Pro ty z nás, kteří velmi podporujeme to, aby se Alberta stala suverénním státem, je povzbudivé, že jsme na každém ze tří setkání, která jsme měli s americkou administrativou, byli informováni o podpoře albertské suverenity," prohlásil Dennis Modry, spoluzakladatel Projektu prosperity Alberty, který plán na referendum táhne.
Jak vysoké je riziko, že se provincie od Kanady oddělí?
Zatím zřejmě není příliš vysoké, separatisté jsou v současnosti hlasitou menšinou. Aktuální průzkum ukázal, že dvě třetiny obyvatel provincie si přejí zůstat v Kanadě a myšlenku na osamostatnění podporuje jen slabá třetina. Jisté však je, že Trump dodal nový vítr hnutí, které je staré už téměř sto let a první velké vzepětí zažilo v sedmdesátých a osmdesátých letech.
„Kanaďané nyní jasně věří tomu, že by USA podpořily rozdělení Kanady, spíše než aby byly sousedem, který se zavázal k jednotné a silné Kanadě,“ domnívá se expert na mezinárodní vztahy z Carleton University v Otawě Fen Hampson.
I když je nepravděpodobné, že by kampaň vedla k nezávislé Albertě, představuje výzvu pro premiéra Marka Carneye, který se snaží ukázat kanadskou jednotu tváří v tvář Trumpovým clům a hrozbám anexí. Schůzky lidí z Washingtonu se separatisty jsou zatím nejvážnějším americkým zasahováním do kanadských záležitostí.
„Je skutečně nezodpovědné, aby se Spojené státy zabývaly takovými lidmi, protože to jen podporuje chování, které nemůže být v národním zájmu USA,“ řekl NBC News pod podmínkou anonymity bývalý vysoce postavený úředník amerického ministerstva zahraničí.
Proč se chtějí albertští separatisté odtrhnout od Kanady?
Část populace provincie má zřejmě pocit, že Alberta do Kanady nepatří a má blíž americké kultuře. "Lidé tu jsou nezávislí, podnikaví, tvrdě pracujeme. Jsme jiní. Potřebujeme mít více naší správy blíže domovu," řekl Reuters místní obyvatel Darell Seib. Vyzvedl konzervatismus provincie, její těžební aktivity a oslavu rančerství, díky čemuž se jí přezdívá kanadský Texas. Hnutí je populární hlavně na venkově a jeho propagátoři kritizují federální imigrační a sociální politiku.
Separatisté vyjadřují silnou nelibost nad tím, že zbytek země neoceňuje přínos Alberty ke kanadské ekonomice. Mezi lety 2007-2024 podle The Wall Street Journal odvedla federální vládě 285 miliard kanadských dolarů. Dalšími čistými plátci už byly jen Britská Kolumbie a Ontario a to v podstatě menším měřítku.
Co je jádrem ekonomického úspěchu provincie?
Alberta poráží v HDP na hlavu ostatní kanadské provincie i většinu amerických států. Její bohatství je silně spjaté s fosilními palivy. Produkuje přes polovinu kanadského zemního plynu. Kanada má třetí až čtvrté největší prokázané ropné rezervy na světě a z toho se jich 97 procent nachází v Albertě. Částečně jde o konvenční ropu, ale klíčové jsou hlavně její ropné písky.
Jejich těžba je ovšem nákladná a kontroverzní a provincie si stěžuje na to, že vláda v Ottawě zavádí příliš striktní environmentální regulace a brzdí tak rozvoj regionu. Napětí mělo snížit podzimní memorandum o porozumění, které Albertě poskytuje výjimky z federálních pravidel a za jistých podmínek jí umožní výstavbu ropovodu na tichomořské pobřeží. Zatím ale stále není jasné, jestli se tím všechny třenice vyřeší.
Čím je samostatnost Alberty lákavá pro Trumpa?
Trump si je zřejmě vědom toho, že ve velké části Kanady jsou jeho návrhy na přičlenění země k USA silně nepopulární. Odštěpenecké hnutí v Albertě mu tak hraje do karet. Albertští separatisté považují Trumpa za mocného spojence ve snaze otřást liberální politikou Kanady, což je koneckonců přesně i Trumpův cíl.
Washington zřejmě aspoň v této fázi nemá v úmyslu přimět s Montanou hraničící oblast k tomu, aby se stala součástí USA, i když i takové návrhy zaznívají. Bílému domu jde pravděpodobně o nadstandardní obchodní vazby, které se budou týkat fosilní produkce Alberty. Velká část albertské ropy jde na export a drtivá většina z toho do USA.
Mnohé americké rafinérie jsou uzpůsobené na kanadskou ropu a země by do nich v případě vážného sporu s Kanadou těžko dostávala náhradu. Pokud by měl na své straně nezávislou Albertu s její ropou, uvolnily by se Trumpovi ruce pro obchodní spory s Ottawou.
Může se Kanada začít drolit?
Alberta není jediným kanadským regionem, který si dlouhodobě pohrává s myšlenkou na osamostatnění. Patrně ještě známější je hnutí v provincii Québec. V jeho případě však není jasné, zda měl Trumpův návrat do Bílého domu rovněž povzbuzující efekt nebo spíše naopak. Média v uplynulých měsících psala o vzedmutí kanadského patriotismu a někteří experti hovořili o tom, že k tomu dochází i v této frankofonní oblasti.
Pro samostatnost je zhruba třetina obyvatel, tedy podobně jako v Albertě. Provincie má ale za sebou referendum z roku 1995, kdy pro oddělení hlasovalo 49,4 procenta účastníků. Pro politiky v Ottawě by každopádně mělo být varováním, že v poslední době patrně roste popularita této myšlenky mezi mladými, kteří se mobilizují na sociálních sítích. Jejich motivace je ale nejspíš zcela opačná, než v případě konzervativních obyvatel Alberty.
